Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv kategorie „Nezařazené“

Výtvarné reakce žáků na Charlie

V předchozím článku jsem se zamyslela nad tím, jak mluvit ve třídě o atentátech na Charlie. Zde jsou reakce – obrázky žáků v pátek odpoledne, dva dny po atentátu na novináře. V té chvíli nebylo jasné, jak dlouho to zabíjení bude pokračovat, protože teroristé ještě nebyli zneškodněni.

Celý příspěvek »


Jak jsem pochopila, že žáci potřebují pochopit smysl učiva

Kapitola v zeměpisu: sídelní struktura ve Francii. V úvodu jsem připomněla, že převážná většina obyvatel dnes žije ve městech (82%), vysvětlila jsem rozdíly mezi jednolivými pojmy (město, aglomerace…) a doplnila je schématem. V 90. letech minulého století byla totiž vytvořena nová terminologie: termín „město“ již v důsledku suburbanizace nestačí, byl proto doplněn termínem „aire urbaine“. Na rozdíl od definice města z 50. let jako „obec s více než 2 000 obyvateli, kde zástavba není přerušena vzdáleností větší než 200 m“ je dnes za „aire urbaine“ označeno město a jeho periferie, odkud alespoň 40% populace jezdí pracovat do města. Rozdíl mezi městem a vesnicí už tedy nezávisí na počtu obyvatel, ale na tom, kam až sahá vliv města jako „zaměstnavatele“.

Celý příspěvek »


Jak mluvit o atentátech na Charlie ve třídě? Toť otázka…

Když jsem si v pátek odpoledne razila cestu do třídy, bylo mi jasné, že všichni sledují atentáty a jejich následky v přímém přenosu. Všude okolo sebe jsem slyšela klíčová slova: bratři, policie, rukojmí… Nejinak tomu bylo i při příchodu žáků: „Paní učitelko, víte, jestli už osvobodili rukojmí?“ Byl pátek, dvě hodiny odpoledne, a třídenní drama, kterým žila celá Francie, ještě nebylo u konce. Tím jsem dostala odpověď na otázku, kterou jsem si kladla bez přestání od středečního poledne: mám o atentátech mluvit ve třídě? Pokud ano, tak jak?

Celý příspěvek »


Je suis Charlie

Učitel: „Vezměte si tužky.“

Žáci: „Hmmm… není to moc nebezpečné, pane učiteli?“

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Fabrice Erre (učitel a ilustrátor) pro Le Monde, vzpomínka na oběti atentátu v redakci Charlie Hebdo


„Statický“ nebo „dynamický“ zeměpis?

Od září 2014 učím český zeměpis na jedné pařížské škole. Po několika měsících výuky musím konstatovat, že je velký problém najít použitelné materiály. Mám několik českých učebnic, ale jako by se v nich zastavil čas. V jejich podání je zeměpis statický, proto mě vždy čeká náročný úkol – udělat z něho zeměpis dynamický!

Celý příspěvek »


Z jakých zdrojů čerpáte při přípravě výuky?

Jste stále věrni tištěným knihám, časopisům, svým vysokoškolským poznámkám, nebo jste se přizpůsobili době Internetu? Já bych ráda zůstala věrná knihám, ale zjišťuji, že je to časově i finančně náročné.

Celý příspěvek »


Válka jako sociologický fenomén, ne sled událostí

Jak se ve Francii učí o 1. a 2. světové válce? Asi hodně jinak než u nás. První rozdíl spočívá v tom, že se tyto události neučí chronologicky, ale hned po sobě v kapitole nazvané „Světové války a mírové naděje“. Válka se učí především jako sociologický fenomén. Učitel zdůrazní, v čem se obě světové války liší od válek v 19. století: objeví se termín totální válka, jejíž hrůzy vyburcují Evropany k vytvoření mezinárodních organizací, jež mají přispět k udržení míru ve světě. Takže žádné bitvy a generálové, ale to, jak válku prožívají vojáci na frontě, civilní obyvatelstvo v zázemí a jak hluboce válka poznamená evropskou společnost.

Celý příspěvek »


Dějiny 20. století se neučí chronologicky ale tematicky

V předposledním ročníku gymnázia čeká žáky pedagogický experiment: dějiny se neučí chronologicky, ale tematicky. Program tohoto ročníku má název „Otázky k pochopení 20. století“. Už sám název zní lákavě – jde o to vysvětlit, jak probíhal vývoj dějin v jednotlivých oblastech (politika, ekonomika, společnost…) od poloviny 19. století po současnost. Zde jsou vybraná témata:

Celý příspěvek »


Jak správně nasměrovat provokativní otázky (a jak se dá učit o fordismu)

Žáci jsou zvyklí, že v hodině klade otázky učitel a oni odpovídají. Proč to ale nezkusit naopak? S otázkami žáků se dá pracovat při opakování učiva (viz zde), nebo při samotné výuce. Úskalí je v tom, že žáci občas rádi vyzkouší, co jim u učitele projde a co ne a kladou schválně „hloupé“ (ale jinak řečeno provokativní) otázky. Ale i ty se dají ve výuce použít.

Celý příspěvek »


Jak vyprávět o historii dětem: od Ježíše k Janu Husovi

Zde je pokračování mého pokusu přiblížit dětem historii a zapojit je do vyprávění. Vycházím z toho, co sedmiletá Dorotka již ví, i když občas velmi přibližně, a její informace se pokouším uvést na pravou míru a doplnit. Až uslyší za pár let o Husovi či Lutherovi v hodině dějepisu, nebudou to pro ni neznámá jména.

Celý příspěvek »