Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Zeměpis: jak učit přitažlivěji o cizincích v ČR

V českých učebnicích zeměpisu se autoři často předhánějí v uvádění statistických údajů (podobně je to s daty v učebnicích dějepisu) místo aby se pokusili vysvětlit, co uvedená čísla ukazují. Žák má pasivní roli: přečte si text, naučí se čísla a pro zpestření se zběžně podívá na mapku. Ve Francii jen samotná formulace učebnicového textu stačí, aby se z pasivního diváka stal zapálený aktér a naučil se číst a porovnávat mapy, tabulky, fotografie… Pro srovnání cituji českou učebnici zeměpisu a uvádím, jak jsem téma cizinců v ČR zpracovala já.

Celý příspěvek »


Jak se učí Šoa v ČR?

Kontaktovala mě má bývalá francouzská učitelka dějepisu (Hélène, kterou jsem zmínila v tomto článku) s několika dotazy:

- Jak se podle českých osnov učí v dějepisu deportace a Šoa? (rozsah, způsob výuky…)

- Našel by se dějepisář mluvící aspoň trochu francouzsky (případně anglicky nebo německy) a ochotný o tomto tématu diskutovat s mojí kolegyní?

Jeden z francouzských členů výboru deportovaných z Mathausenu připravuje na toto téma film a rád by se setkal s názory dějepisářů z různých francouzských zemí, proto je zajímají výše zmíněná témata.

Můžete mě kontaktovat přes stránky RVP, pošlu vám kontakt na kolegyni.


Rozbor mapy a uměleckého díla: konfrontace historických pramenů

Mapa i umělecké dílo mohou být v dějepisu využity jako plnohodnotný historický pramen, se kterým žáci mohou pracovat, nejedná se tedy pouze o ilustraci výkladu. Jako příklad úryvek z pracovního listu o sochaři Ottu Gutfreundovi, který jsem vytvořila v rámci projektu České školy bez hranic v Paříži Výtvarníci v československých legiích.

III – Válka jako umělecká inspirace

Válečné události na čas přerušily Gutfreundovu uměleckou činnost. Hrůzy války ho však natrvalo poznamenaly a prožitky z fronty inspirovaly jeho další tvorbu. Po návratu do Československa zde dostal jako bývalý legionář několik zakázek s vojenskou tematikou. Jakým způsobem se válka odráží v Gufreundově válečné a poválečné tvorbě? (= problematika; v této ukázce se zaměřím pouze na válečnou tvorbu)
Celý příspěvek »


Výtvarníci v československých legiích: výukový materiál

Konkrétní příklad rozboru historických pramenů (texty a plakáty či obrazy) poskytuje výukový materiál o výtvarnících, kteří bojovali za první světové války v československých legiích. Toto téma se dá zařadit do výuky dějepisu a VV u příležitosti výročí 100 let od rozpoutání první světové války, tedy ve školním roce 2013-2014.

Učitelé si mohou ZDE zdarma stáhnout pracovní listy a metodickou příručku pro 1. a 2. stupeň ZŠ a pro SŠ (ke stažení příručky je potřeba napsat si o heslo). V současné chvíli jsou zpracováni František Kupka, Vojtěch Preissig, brzy přibudou Emil Filla, Oskar Brázda, Otto Gutfreund a ostatní.

Celý příspěvek »


Nizozemská revoluce: odvykládat, nebo zaujmout?

Jak zaujmout žáky výkladem o nizozemské revoluci? Klasický způsob je odvykládat události s použitím dat, jmen a dalších těžko zapomatovatelných údajů. Druhý způsob je udělat z výkladu malou detektivku s použitím provokativní problematiky (více zde), hodit žákům návnadu (v podobě historického pramene), na kterou se chytí a budou chtít vytáhnout celou rybu.

Celý příspěvek »


Jak můžeme učit dobytí Bastily

Pomocí pěti historických pramenů si žáci mohou všechny důležité informace o této události najít a zformulovat sami. Jsou mezi nimi malba očitého svědka, nerealistické obrazy s politickým záměrem či karikatura vyzdvihující sociální důsledky pádu Bastily.

Popis a interpretaci dvou historických pramenů k tomuto tématu najdete na stránkách Herodotos: klasický obraz Dobytí Bastily a karikaturu Sbohem, Bastilo. Karikatura je použita i v tomto příspěvku.

Celý příspěvek »


Nové prameny: francouzská revoluce a pogromy

Na stránkách Hérodotos jsou rozbory nových historických pramenů pro výuku dějepisu:

- Kritika stavovské společnosti pro rozbor francouzské společnosti v předvečer revoluce

- Svoboda tisku během revoluce pro vysvětlení důsledků čerstvě nabyté svobody projevu. Tento dokument zaujímá ve výuce dějepisu důležité místo, protože revoluce se neučí jen chronologicky, ale také „tematicky“ – jedním z témat je právě účast lidu na revoluci.

- Kišiněvský pogrom z roku 1903 pro vysvělení emigračních vln ruských židů na konci 19. a na počátku 20. století.

Celý příspěvek »


Písemka z dějepisu: žáci mají k dispozici časovou přímku

Žáci dostali k zpracování dizertaci na téma „Francouzi a monarchie od r. 1789 do r. 1793„. Jak jsem již vysvětlila v předchozím článku, nejde o převyprávění událostí francouzské revoluce, učitel hodnotí naopak schopnost zamyslet se nad tímto tématem a vybrat události, které jsou pro toto téma relevantní. Ve srovnání s českou výukou dějepisu asi překvapí, že jsem žákům rozdala časovou přímku s událostmi tohoto období. Vycházím z toho, že není potřeba všechny tyto události „nosit v hlavě“, protože si je za pár minut každý vyhledá na internetu, důležité je ukázat, že nad nimi žáci umí přemýšlet a že je umí „zpracovat“.

Celý příspěvek »


Třífázové učení v zeměpisu: evokace o Arktidě

Jak žáky naladit na zeměpisné téma o Arktidě? Začala jsem evokací: „Napište slova, která se vám vybaví, když se řekne Arktida.“ Žáci našli tyto pojmy: ledovec, zima, sníh, severní pól, polární záře, lední medvěd, oteplování planety, iglú, Inuité. Na základě těchto slov můžeme určit tři hlavní témata této kapitoly:

Celý příspěvek »


Středověká pečeť jako historický pramen

V raném středověku byla pečeť výsadou králů, kteří tak zaručovali pravost oficiálních listin. Od 11. století se rozšířila na feudály, ve 12. a 13. století dále na města či cechy. Rozšíření této pravomoce svědčí o nárůstu významu měst a řemesel a také o získání nezávislosti na králi či feudálech.

Celý příspěvek »