Jak správně nasměrovat provokativní otázky (a jak se dá učit o fordismu)

Žáci jsou zvyklí, že v hodině klade otázky učitel a oni odpovídají. Proč to ale nezkusit naopak? S otázkami žáků se dá pracovat při opakování učiva (viz zde), nebo při samotné výuce. Úskalí je v tom, že žáci občas rádi vyzkouší, co jim u učitele projde a co ne a kladou schválně „hloupé“ (ale jinak řečeno provokativní) otázky. Ale i ty se dají ve výuce použít.

Ráda začínám novou kapitolu rozborem ikonografického dokumentu. A taky ráda trávím čas (někdy až příliš mnoho) vybíráním toho správného – aby žáky oslovil, inspiroval či překvapil, prostě aby měli chuť o něm přemýšlet a klást otázky. Výuku první kapitoly jsem zahájila promítnutím fotografie (viz níže) s úkolem, ať žáci vymyslí otázky, na které bychom se mohli na základě dokumentu zeptat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Třída mě ještě nezná, takže moc neví o co jde a vypadají překvapeně. Zkouší, co vydržím, a tak se ptají: „Kolik je tam aut?“ „Mají všechny stejnou barvu? a podobně. Ale postupně se mi podaří je nasměrovat tam, kam jsem chtěla a dostaneme se k podstatnému. Navíc zjistím, že i zdánlivě „hloupé“ dotazy se dají použít k původnímu záměru.

CO? Stovky (možná tisíce) aut, která stojí na parkovišti před továrnou a která budou rozvezena do obchodů. Ten první dotaz vlastně nebyl tak „hloupý“, můžeme ho použít a přeformulovat na „Co tu dělá tolik aut?“ A vtipálkovi dokážeme, že zdánlivě provokativní otázka je vlastně součástí výuky.

KDO? Automobilka Ford.

KDY? Fotografie z poloviny XX. století. Firma Ford byla založena roku 1903, fotografie tedy ukazuje její úspěch o půl století později.

KDE? Detroit, USA, průmyslová oblast země.

PROČ? (Proč je tady tolik aut? nebo Proč bylo potřeba vyrobit tolik aut?) Protože je velká poptávka: životní úroveň stoupá a lidé mají prostředky, aby si pořídili automobil.

JAK? (Jak byly vyrobeny?) Pomocí pásové výroby, která umožnila výrobu zrychlit, zvýšit množství a tedy zlevnit. Zde se dá využít i další „hloupý“ dotaz. „Mají všechny stejnou barvu?“ Úplně stejnou ne, ale je určitě několik základních barev a rozhodně méně variant než třeba dnes. To nás přívádí k dotazu: „Proč jsou všechna auta stejná?“ To je právě zajímavé – pásová výroba umožňuje výrobu standardizovaného modelu za nižší cenu než u zakázek „na míru“. Je ale třeba připomenout, že právě tato nepružnost ve výrobě a neschopnost přizpůsobit se požadavkům zákazníka vysvětluje krizi fordismu od 70. let.

Tímto je uvedena problematiku kapitoly o ekonomickém růstu ve 20. století. Dále v kapitole s žáky rozebíráme princip fordismu už klasickou formou – na základě úryvku z Fordovy knihy „Můj život a dílo“ z roku 1922. Následuje rozbor ekonomického růstu ve 2. polovině 20. století a otázka globalizace. K mému velkému potěšení se dá zmínit kromě automobilky Ford také firma Baťa, která používala stejnou metodu výroby. Studium fordismu tedy slouží k vysvětlení příčin ekonomického růstu a zároveň také globalizace.