Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Řepka olejka – případová studie ke kapitole Zemědělství ČR

Přemýšlím nad přípravou hodiny „Zemědělství ČR“ – jedná se o výuku ve francouzštině pro studenty češtiny na pařížské univerzitě (na podobné téma více ZDE). V prvním ročníku mají kromě hodin jazyka také výuku historie a geografie země, jejíž nelehký jazyk studují. Kladu si tedy za cíl přiblížit jim tuto zemi pomocí geografie, nejít příliš do detailů, abych je neztratila a co nejvíc vše propojit se současným děním v zemi. Uvedu konkrétní příklad – řepka olejka, případová studie jako ve Francii (na podobné téma více ZDE).

Až se za nějakou dobu mí studenti vydají do ČR, tak možná pojedou vlakem a z okna uvidí „žluté moře“. Nebo je někdo pozve na oběd, budou pomáhat s vařením a budou se divit, že místo ve Francii běžného olivového oleje se u nás vaří především s řepkovým. Nebo budou číst noviny a narazí na termín „řepka babišovka“. To, že si přesně nevzpomenou, kde se nachází kukuřičná a kde řepařská zemědělská oblast mi vadit nebude… V českých učebnicích zeměpisu ČR je stěžejním dokumentem této kapitoly právě mapa zemědělských výrobních oblastí ČR. Abychom se ale dostali z teorie trochu do praxe, potřebovali bychom mapu doplnit případovou studií, třeba právě na řepku olejku! Mohla by vypadat třeba takto:

Úvod: ČR je jedním z významných pěstitelů této plodiny.

Problematika: Proč je dnes řepka olejka víc než jen běžná zemědělská plodina?

Dokument 1: Graf nebo tabulka ukazující vývoj osevní plochy od roku 1990 (plocha se zvýšila zhruba 4x)

Dokument 2: Fotografie „žluté moře“ (např. viz výše)

Dokument 3: Svědectví někoho, kdo žije poblíž a stěžuje si na pronikavou vůni, případně alergie.

Žáci mají propojit informace z obou dokumentů a na jejich základě popsat zvýšení osevní plochy a důsledky pro českou krajinu i pro každodenní život obyvatel – řepka je vidět i cítit!

Dokument 4: Tabulka srovnávající ceny několik zemědělských plodin – díky ní žáci pochopí, že pěstování řepky je finančně výhodné. Ale proč? Otázku zodpoví další dokumenty:

Dokument 5: Informace o dotacích ze strany státu a EU, plus informace o používání řepky jako biopaliva.

Dokument 6: Babiš, Agrofert a jejich plány

Dokunent 7: Svědectví zemědělce – „Co se nesní, to se přidá do biopaliv“.

Dokument 8: Pohled neziskové organizace (Greenpeace či jiné): kritika používání řepky jako biopaliva.

Shrnutí: Řepka ovlivňuje vzhled české krajiny, je to plodiná, která zajímá nejen zemědělce (zisk), ale i běžné občany (vůně, alergie, využití v kuchyni…). Vzhledem k debatě o dotacích a biopalivech se dostala i do politiky.

Samozřejmě jsem nevyčerpala všechna témata, studie by se určitě dala rozšířit. Myslím si, že takový zeměpis je radost vyučovat!

Na závěr anekdotu: v 5. třídě jsem byla na konci roku zkoušená z dějepisu (učitel se rozhodoval mezi dvěma známkami). Dostala jsem otázku „Z čeho lisovali staří Řekové olej?“ V první lavici mi někdo napověděl „z řepky olejky“. Správnou odpověď jsem neznala, proto jsem se vzmohla jen na zopakování toho, co mi spolužák poradil. No a kvůli řepce olejce jsem dostala na vysvědčení dvojku. To jsem ještě netušila, že mě život zavede právě do Francie, že se zde naučím jíst olivy a že strávím několik měsíců na VŠ studiem starého Řecka… i s těmi jejich olivami! Když se na svoji tehdejší odpověď podívám dnes, tak se jí ani nedivím – tehdy jsem se dějepis vždy jen „nahrkala“. Sestra se mi vždy smála, protože jsem si v 5. třídě (přesně nevím, jak dlouho mi to pak vydrželo) hodinu dějepisu opakovala tak, že jsem si veškeré učivo přepsala na zvláštní list papíru a pak se tento text učila zpaměti. Se slovem „olivy“ jsem tedy rozhodně neměla spojené Středozemní moře a jeho klima, řecké ostrovy, olivovníky, mořeplavce a amfory… Zatímco pod pojmem“řepka olejka“ jsem přesně věděla, co si představit. Myslím si, že žáci od svého učitele dějepisu mohou právem očekávat, že jim umožní si ty starořecké olivy prožít…


    nikdo zatím nehodnotil

5 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Více zajímavé téma mně přijde srování ČR a Francie v pěstování cukrové řepy - Česko jako prvorepublikový dominantní pěstitel a výrobce, a současný úpadek (zavírání cukrovarů). Řepka olejka je asi přechodný fenomén - čeští zemědělci budou muset "čelit" povinnosti střídat plodiny ('čtyřpolně'), což je opatření například proti erozi (ale kdo ví, zda toto pomůže).
    Jen taková otázka na okraj. Jaké máte zkušenosti s používáním croquis?

  2. avatar

    Děkuji za tip, loni dělal jeden student referát právě na cukrovou řepu a máte pravdu, že by si taky zasloužila více prostoru (ve výuce). Řepka mi přijde aktuální kvůli debatám o biopalivech. Ohledně croquis - nazvala jsem to "mapový náčrt", viz ZDE. Nebo "schéma" ZDE.

  3. avatar

    Děkuji za croquis. Myslím si, že je to pro zeměpis jedna z přínosných metod. Jednak se dá 'kreslit' ručně a jednak se dá vytvářet i elektroinicky, např. ve freewarovém OCAD. Oceňuji tu vyváženost mezi volností a normou (např. v používání symbolů).
    K cukrovce: je to geograficky nosné téma - vázba na klima, půdy, vyspělost mechanizace v pěstování, lokalizace (podle Webera, Alfred Weber (1868 – 1958)) následného zpracování (cukrovary) s vazbou na místo pěstování (velký odpad). Téma je zajímavé i časovým vývojem. Mezi válkami byly, pokud vím, dva nejvýznamnější producenti cukru z cukrové řepy, Francie a Československo. Československo dalo světu kostku cukru. Jinak se cukr hlavně získával z třtiny. Možná by bylo i zajímavé sledovat zájmy Francouzů právě o výrobu cukru v Česku po roce 1990. Nu, dávám to jen jako námět :-)

  4. avatar

    Skvělý námět, ještě jednou děkuji, až budu mít chvíli času, tak se na to podívám. Jak vysvětlit autorům zeměpisných osnov, že taková případová studie o cukrové řepě by byla mnohem přínosnější než biflování Wikipedie??? Jinak ohledně croquis - když se dívám na fotku k tomuto článku, tak by šel provést i croquis krajiny - žlutá pole, zelená pole, silnice a vesnice.

  5. avatar

    Řepka i řepa jsou pro dnešek zajímavá témata, pokud jsou žáci (studenti) ochotni trochu uvažovat. Někteří z mých gymnaziálních studentů jsou v 18 schopni tvrdit, že sladíme "řepkovým cukrem". Vynalézají tak novou superplodinu, spíš ale přitom na konkrétní rostliny vůbec nepomyslí.
    Nemyslím, že řepka olejka je přechodný fenomén. Z hlediska biopaliv zřejmě ano, z hlediska výživy však ne. Řepkový olej má skoro stejné složení jako olivový a je stejně zdravý. Pro naše podmínky tak tvoří jeho skvělou a levnou náhradu. Často používaný slunečnicový olej (a margaríny z něj) jsou horší - díky svému složení podporuje záněty.
    Řepný cukr a cukrová řepa představují pro nás a pro Francii kus společné historie. Svým žákům jsem jeden čas bájil o zlatých časech českého cukrovarnictví, pak jsme s překvapením narazil na údaj, že v letech 1919 - 1935 bylo zavřeno 63 cukrovarů ze 184, tedy víc jak třetina, v důsledku rostoucí produkce třtinového cukru. Představoval jsem si to jednoduše jako dlouhé období slávy a současný propad.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.