Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Kritický přístup k historickým pramenům: fr. koloniální říše

Písemka na téma „Francouzská koloniální říše“ prostřednictvím kritického studia dvou historických pramenů: 1 – úryvek z projevu, který pronesl francouzský předseda vlády Jules Ferry roku 1885 (ve chvíli projevu již bývalý předseda) a kde ospravedlňuje kolonialismus, 2 – antikoloniální plakát Francouzské komunistické strany „100 let francouzské nadvlády“ z roku 1930 (viz níže). Žáci mají tento úkol: „Prezentujte oba prameny, zasaďte je do historického kontextu a rozeberte argumenty, které používá Jules Ferry v dokumentu 1. S pomocí dokument 2 a svých znalostí tyto argumenty kritizujte.“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dokument 1 je jedním z nejznámějších francouzských textů propagující kolonialismus. Jedná se o projev před poslanci, které se J. Ferry snaží přesvědčit, aby odhlasovali finanční prostředky pro pokračování kolonizačního procesu. Projev je z července roku 1885, tedy několik měsíců po Berlínské konferenci (listopad 1884-únor 1885), kde se evropské země dohodly na podmínkách kolonizace. Stručné shrnutí argumentů:

- ekonomický: průmyslové obyvatelstvo Evropy potřebuje odbytiště

- sociální: vyšší rasy (= Evropané) mají povinnost civilizovat nižší rasy (= obyvatelé kolonií)

- politické: Francie musí držet krok s ostatními evropskými zeměmi, tedy rozšiřovat svoji koloniální říši, jinak hrozí, že se jí stane to co jiným mocným státům Evropy, které byly na vrcholu své moci před třemi staletími (Španělsko nebo Portugalsko): klesne v hierarchii evropských velmocí na třetí nebo čtvrté místo

Jsou to tedy jednoznačně „prokoloniální“ argumenty. Dokument 2 naopak přináší „protikoloniální“ argumenty, je to plakát francouzské komunistické strany, který nechala zhotovit u příležitosti stoletých oslav francouzské přítomnosti v Alžírsku. Rok 1930 je zároveň považován za vrchol francouzské koloniální říše, komunistická strana byla tehdy jediná, která se odvážila kolonialismus kritizovat.

Obyvatelé kolonií jsou zobrazeni jako otroci (přestože otroctví Francie oficiálně zrušila roku 1848), viz spoutaný Alžířan uprostřed. Kolonie jsou „vykořisťovány“, viz zabalené zboží dole, připravené k exportu do Francie. V levé části plakát ukazuje „pro jedny chudoba“ (chudá africká vesnice, Afričan oře půdu), zatímco v pravé je „pro druhé bohatství“ (Francouzi odpočívají v lehátku, v pozadí honosná administrativní budova). Francouzská přítomnost tedy pro domorodce neznamená příchod civilizace, ale naopak porobení a okrádání.

Všechny tyto informace měli žáci vysvětlit s použitím svých znalostí. Např. touha civilizovat Afričany prostřednictvím škol, zdravotních zařízení či dopravní infrastruktury. Dále mají použít konkrétní příklady: např. železnice Kongo-oceán postavená v letech 1921-1934, podle propagandy s účelem zlepšit infrastrukturu, v reálu ale z pragmatických důvodů – usnadnit vývoz surovin do Francie. Propaganda tehdy také zamlčela, že se jednalo u nucenou práci domorodců a že kvůli velmi špatným pracovním podmínkám jich 20 000 během stavby zemřelo.

Oba dokumenty srovnávají různé pohledy na kolonialismus, ani jeden z nich však není objektivní. Jedná se proto o příklad dokumentů, kdy žáci opravdu musejí prokázat svůj kritický přístup.

Po opravě 34-ti písemek musím zkonstatovat, že ani pro Francouze to není jednoduché. Většina bez problémů identifikovala subjektivní pohled J. Ferryho, protože jeho argumenty jsou klasické, stejně jako protiargumenty. Rozbor antikoloniálního plakátu jim ale dělal mnohem větší problém. Většinou popsali i vysvětlili jednotlivé části plakátu, ale nikdo z nich neuvedl, že i tento pohled je subjektivní a že Francouzi Afričanům přece jen něco málo přinesli. Nikdo z nich také neodhalil, že z plakátu přímo vyzařuje marxistická ideologie (to jsme ovšem neprobírali – marxismus není v osnovách), kterou Francouzská komunistická strana přenesla do koloniální říše: v kapitalistické společnosti vykořišťuje buržoazie proletariát, zatímco v koloniální říši vede třídní boj kolonizovaný proti kolonizujícímu.

Před dvěma týdny jsem se byla podívat na hodinu dějepisu na jednom českém gymnáziu. Kolega probíral zrod marxismu. Z výborné frontální výuky jsem si odnesla velmi přehledné schéma třídního boje a ještě lepší zasazení do historického kontextu včetně přerodu v komunismus. Mám jen trochu strach, že žáci si z výuky odnesli příliš mnoho teorie a pramálo praxe. Ve Francii by v písemce na tuto kapitolu učitel požádal žáky například o vysvětlení plakátu podobného dokumentu 2. Nevím, jakou písemku zvolil můj český kolega, pravděpodobně to bude reprodukce probraného učiva…


    hodnotil 1 uživatel

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.