Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jak jsem pochopila, že žáci potřebují pochopit smysl učiva

Kapitola v zeměpisu: sídelní struktura ve Francii. V úvodu jsem připomněla, že převážná většina obyvatel dnes žije ve městech (82%), vysvětlila jsem rozdíly mezi jednolivými pojmy (město, aglomerace…) a doplnila je schématem. V 90. letech minulého století byla totiž vytvořena nová terminologie: termín „město“ již v důsledku suburbanizace nestačí, byl proto doplněn termínem „aire urbaine“. Na rozdíl od definice města z 50. let jako „obec s více než 2 000 obyvateli, kde zástavba není přerušena vzdáleností větší než 200 m“ je dnes za „aire urbaine“ označeno město a jeho periferie, odkud alespoň 40% populace jezdí pracovat do města. Rozdíl mezi městem a vesnicí už tedy nezávisí na počtu obyvatel, ale na tom, kam až sahá vliv města jako „zaměstnavatele“.

V první části kapitoly má učitel za úkol vysvětlit sídelní strukturu ve Francii. Ukázala jsem tedy mapu sídel a vyzvala žáky, aby ji popsali. Francie jako centralizovaný stát se vyznačuje obrovskou převahou hlavního města: v pařížské aglomeraci žije přes 12 milionů obyvatel, zatímco ve druhé největší aglomeraci v zemi, Lyonu, žijí pouhé 2 miliony, tedy poměr 6:1. Začala jsem vysvětlovat důvody této převahy, ale z nechápavých pohledů žáků jsem cítila, že ve vzduchu visí nějaká nevyslovená otázka, která jim brání v tom, aby jim „to docvaklo“. Nakonec se jeden z nich odvážil: „Madame, c’est grave?“ („Paní učitelko, a vadí to?“) V té chvíli mi došlo, že žákům chybělo k pochopení to nejdůležitější: smysl toho, proč se mají tuto informaci naučit. Ještě než se dozvědí proč to tak je potřebují pochopit, co z toho plyne. So what?

Snažila jsem se to rychle dohnat vysvětlením důsledků pro celou Francii, které geograf Jean-François Gravier shrnul roku 1947 v názvu své knihy „Paris et le désert français“ („Paříž a francouzská poušť“ – jako by všude mimo hlavní město „chcípl pes“; to byla ovšem situace po 2. světové válce, dnes už je vše trochu jinak…).

V další hodině jsem se opět vrátila k této otázce, díky které jsem pochopila, proč na mě žáci hledí tak vyjeveně a doplnila jsem výklad dalšími dokumenty (viz níže). Žáci tak konečně pochopili smysl učiva: francouzská sídelní struktura je v západní Evropě opravdu vyjímečná!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V další části kapitoly budeme probírat problémy francouzských předměstí – tato problematika je dnes kvůli atentátu na Charlie obzvlášť aktuální. Držte mi palce, ať z toho vyváznu celá :)


    hodnotili 2 uživatelé

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.