Z jakých zdrojů čerpáte při přípravě výuky?

Jste stále věrni tištěným knihám, časopisům, svým vysokoškolským poznámkám, nebo jste se přizpůsobili době Internetu? Já bych ráda zůstala věrná knihám, ale zjišťuji, že je to časově i finančně náročné.

Ve francouzských osnovách existuje ke každé kapitole doporučená literatura, kde učitel najde články v odborných časopisech, knihy, ale i internetové stránky osvědčených institucí či jiné pedagogické zdroje. To stejné platí o některých učebnicích dějepisu – na konci kapitoly uvádějí přehled literatury k danému tématu dostupné žákům. K první světové válce „Oheň“ od H. Barbusse či „Na západní frontě klid“ od Remarqua k přečtení, Schindlerův seznam ke shlédnutí. A také různé encyklopedie pro děti na dané téma.

Než začnu připravovat výuku dané kapitoly, tak se snažím sehnat aspoň část doporučené dokumentace – koupit, nebo půjčit v knihovně. Většinou to ale dopadne tak, že nakonec stejně většinu informací hledám na Internetu. Je to rychlejší, mám možnost srovnat několik zdrojů a vybrat ten, kde je vše formulováno nejsrozumitelněji. Pokud chci výklad doplnit schématem či náčrtkem, na Internetu se dá velmi rychle najít nějaký vzor. Mám už několik svých osvědčených zdrojů, nejčastěji encyklopedie (Universalis, Britannica) nebo různé specializované stránky (Herodote, Histoire-image). A to jsem přitom za studií Internet ještě téměř nepoužívala, ale byla zvyklá chodit do knihoven a kupovat knížky. Internet je nenahraditelný také v tom, že člověk velmi rychle najde informaci, kterou potřebuje. Před pár dny jsem potřebovala zjistit, jak funguje střílení z děla nábojnicemi (protože právě z nábojnic vyráběli mnozí vojáci dekorační předměty) – hledání v knihách by asi trvalo dlouho.

Na základě své zkušenosti je mi jasné, že i pro studenty je dnes velmi jednoduché najít si pomocí Internetu jakoukoli informaci. Učitel je pouze jen jeden z mnoha zdrojů informací. O to důležitější dnes je žáky naučit nad dokumenty přemýšlet… Jeden z mých kolegů například zvolil relativně radikální metodu: skončil s frontální výukou – žákům dá vytištěný výklad a v hodině dělají pouze rozbory dokumentů. A žákům se to líbí, i těm, kterým škola moc nejde.