Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Válka jako sociologický fenomén, ne sled událostí

Jak se ve Francii učí o 1. a 2. světové válce? Asi hodně jinak než u nás. První rozdíl spočívá v tom, že se tyto události neučí chronologicky, ale hned po sobě v kapitole nazvané „Světové války a mírové naděje“. Válka se učí především jako sociologický fenomén. Učitel zdůrazní, v čem se obě světové války liší od válek v 19. století: objeví se termín totální válka, jejíž hrůzy vyburcují Evropany k vytvoření mezinárodních organizací, jež mají přispět k udržení míru ve světě. Takže žádné bitvy a generálové, ale to, jak válku prožívají vojáci na frontě, civilní obyvatelstvo v zázemí a jak hluboce válka poznamená evropskou společnost.

Osnovy upřesňují, že učitel má klást důraz na to, co je v těchto válkách nové a co je označováno pojmem totální válka: mobilizace lidských (ženy v továrnách) a hospodářských zdrojů země (válečné půjčky), psychologická válka (bombardování měst, propaganda), průmyslová válka (vývoj nových ničivých zbraní), atd. Pro zajímavost přikládám možnou osnovu části o první světové válce:

I – První světová válka jako totální válka

A – Násilí, které zažívají vojáci na frontě

B – Násilí vůči civilistům v zázemí

C – Násilí jako projev totální války (paradoxně se teprve zde žáci dozví, proč vlastně válka vypukla)

Pokud se někde objeví data, tak rozhodně ne aby se žáci nazpaměť naučili data bitev, ale jen jako orientační body: 1914 jako pohyblivá válka, 1915 jako počátek zákopové (poziční) války, 1917 jako rok poznamenaný únavou vojáků i civilistů a následných nepokojů. Ostatně v osnovách se píše: „Neztrácejte čas popisem událostí, ale vyberte si jednu klíčovou událost, osobnost či bitvu, na které ukážete, proč se jedná o totální válku a jaké jsou její důsledky.“

Vzhledem k tomuto sociologickému přístupu jsou ideálním historickým dokumentem obrazy umělců, z nichž mnozí se sami zúčastnili bojů. Nejčastěji učitelé používají díla známého tria umělců: Fernand Léger ve Francii, Otto Dix v Německu a C.R.W. Nevinson ve Velké Británii. Bezkonkurenčně nejoblíbenější je obraz „Válka„, který namaloval na konci 20. let německý malíř a bývalý voják Otto Dix, objevuje se snad ve všech učebnicích dějepisu. Popisuje situaci na frontě tak, jak ji viděli sami vojáci. A je opravdu velmi sugestivní:

 

 

 

 

 

První světová válka se tedy často ve Francii učí s pomocí uměleckých děl, jež jsou cenným historickým pramenem.

Otázkou je, co by si žáci měli z výuky odnést: seznam bitev, nebo pochopení, co znamenala válka pro tehdejšího člověka? Dosud nevídaná krutost, násilí, počet obětí a materiálních škod této války navždy změnila tehdejší společnost a také vysvětluje, proč bylo po jejím skončení tolik těžké udržet mír. To si odnáší z hodiny francouzský žák.


    hodnotil 1 uživatel

Jeden komentář k příspěvku

  1. avatar

    A neučíte pak místo dějepisu spíš sociologii na příkladech z dějin? Pořád je tady nezodpovězená základní otázka: co je to dějepis a proč se ho mají žáci učit?

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.