Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jak můžeme učit dobytí Bastily

Pomocí pěti historických pramenů si žáci mohou všechny důležité informace o této události najít a zformulovat sami. Jsou mezi nimi malba očitého svědka, nerealistické obrazy s politickým záměrem či karikatura vyzdvihující sociální důsledky pádu Bastily.

Popis a interpretaci dvou historických pramenů k tomuto tématu najdete na stránkách Herodotos: klasický obraz Dobytí Bastily a karikaturu Sbohem, Bastilo. Karikatura je použita i v tomto příspěvku.

Zde jsou prameny a otázky, které žáky mohou při práci vést:

Dokument A: Pohled na Bastilu z rohu ulice, Bernet podle Gudina, kolem 1789, rytina, Pařížská národní knihovna

„Tyto zdi jsou neustále skrápěny krví a slzami, tyto hroby živých, tyto příšerné pevnosti se jednou zhroutí…“ (překlad ZLDB)

Zdroj: Marie-Joseph de Chénier, hra Karel X. čili škola králů (1788)

1 – Popište pevnost: její vzhled, výšku, věže a budovy, které ji obklopují. Jaký jiný typ budov takto vypadal? (pevnost se podobá středověkým hradům, citát je jedním z těch, které vytvářejí ponurou pověst Bastily)

2 – Jak je Bastila integrována do čtvrti, kde stojí? Co symbolizuje ještě před začátkem revoluce? (hradní příkop ji odděluje od zbytku města, symbolizuje monarchii a její „středověké“ praktiky vzdálené situaci v předrevoluční Francii)

 

Dokument B: Dobytí Bastily, anonym, dřevěná rytina, Muzeum dějin Paříže Carnavalet

Dokument 3: Obléhání Bastily dne 14. července 1789, Claude Cholat, 1791, vodová malba, muzeum dějin Paříže Carnavalet

1 – Prezentujte každý z dokumentů (druh, autor, kontext). Komu byly určeny? Poznámka: Claude Cholat se účastnil dobytí Bastily. (je rozdíl mezi anonymním pramenem a zdrojem přímého účastníka událostí, jsou to dva z velkého množství zobrazení dobytí Bastily, určeny prostému lidu)

Dokument B: zjednodušená až naivní prezentace události, zachycuje jen to nejdůležitější – útočníky a obránce, obrázek doplněn textem, jedná se o „reportáž“, tento typ zobrazení přispěl k vytvoření „bastilské legendy“

Dokument C: věrnější zachycení událostí, ukazuje detaily (bojové výjevy, voják leze na padací most, aby ho spustil a otevřel vchod do pevnosti…)

2 – Vyplňte tabulku a ukažte společné body a rozdíly mezi oběma dokumenty: zobrazení Bastily, popis útočníků (počet, oděv, činnost), použití násilí.

3 – Za použití obou dokumentů popište události 14. července 1789.

 

Dokument D: Bourání Bastily, Le Campion podle F.-M. Testarda, 1789, akvatinta, muzeum dějin Paříže Carnavalet

1 – Popište počet a činnost dělníků, kteří stojí nahoře na Bastile. Jedná se o realistické zobrazení? Co chtěl autor ukázat?

2 – Popište osoby v popředí (počet, oděv, postoj). K jaké kategorii obyvatel asi patří? Proč je zde autor zobrazil?

Zde je ústřední problematikou otázka co s Bastilou po jejím dobytí. Již 16. července revolucionáři rozhodují o jejím zboření, na kterém se podílí přes tisíc dělníků. Práce trvají rok a půl, jedná se tedy o obrovské zbořeniště, jak ukazuje dokument D. Je to také velká podívaná, Bastila je bourána před zraky Pařížanů, především šlechty a církve. Důležitý je také symbolický význam: lidé boří stavbu, která ztělesňuje „starý režim“. Mnoho lidé si chce odnést památný kousek kamene z Bastily, podobně jako po pádu berlínské zdi o dvě stě let později…

 

Dokument E: Sbohem, Bastilo, anonym, 1789, barevný lept, muzeum dějin Paříže Carnavalet (viz popis a interpretace na stránkách Herodotos)

1 – V jakém kontextu vznikl tento dokument?

2 – Který stav symbolizují jednotlivé postavy?

3 – Který z nich je zde zobrazen jako vítěz? Svou odpověď zdůvodněte.

4 – Kterou událost zobrazil autor v pozadí? Jakou souvislost chce ukázat s osobami v popředí? Vysvětlete hlavní myšlenku díla.

Zdroj: Textes et documents pour la classe, La Révolution en images, 1. duben 2011, CNDP-CRDP


    hodnotili 2 uživatelé

7 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Těším se na vaše komentáře, abych věděla, jestli mám podobným způsobem zpracovat i další témata.

  2. avatar

    Dobrý den, Zuzano, mně by se moc chtělo u Vás studovat dějepis... Ale francouzsky pořád ještě moc neumím :-)
    Ale zajímá mě, jestli se mezi otázkami, které dáváte k událostem jako dobytí Bastily, vyskytnou taky nějaké, co by daly prostor k vyjdáření studentova pocitu nebo vztahu - sama jste nabídla podobnost s Berlínskou zdí, jenže to už je pro tyhle žáky taky "historie". Znají oni nějakou stavbu, nebo symbol, nebo instituci, kterou vidí jako nějaký výraz zlé moci nad sebou? Šli by ji bourat? A Bastilu? (Navíc asi Vaši znají, jako to s revolucí dopadalo, jak se vytratilo, co mnohé rozjařilo atp. Koneckonců i u nás jsou takové pocity, a to se nic moc nerozbouralo...)
    Zajímá mě to systémově - jak moc se podle Vás mají ty osobní reflexe do výuky včleňovat a halvně ovšem jak jich účinně využít?
    Zdravím Vás, Ondřej Hausenblas

  3. avatar

    Milý Ondřeji, právě k tomu slouží tento blog a stránky Herodotos - aby se dal studovat dějepis "po francouzsku" i v češtině. Dlouho jsem přemýšlela, jaká stavba by dnes hrála podobnou roli jako kdysi Bastila a napadla mě jen zeď, která odděluje v Izraeli židovské a palestinské území. Je ale otázka, jestli by byli žáci schopni vžít se do role Palestinců a chtít tu zeď zbourat. U nás mohla být podobnou stavbou také Stalinova socha "fronta na maso" v Praze, ale to je ještě starší historie než berlínská zeď. Proto bych spíš navrhla přemýšlet s žáky o tom, čím Bastilu nahradit. Jeden z návrhů počítal s umístěním "sloupu svobody", na němž by stál Ludvík XVI. jako znovuobnovitel svobody (trochu šibeniční humor...). Současný sloup pochází z 19. století jako připomínka obětí revoluce roku 1830 (která opět znamenala pád monarchie). Myšlenka sloupu se ujala, jenže na něm nestojí král, ale "duch svobody". Upřímně řečeno ale na osobní reflexi ve výuce není moc čas. Pokud by učitel realizoval výše popisovaný rozbor pěti pramenů, tak tomu musí obětovat několik desítek minut, místo aby v pár vteřinách nadiktoval, že "pařížský lid dobyl Bastilu, symbol absolutismu".

  4. avatar

    Pro zajímavost: dokument D (bourání Bastily) jsem našla v jednom českém sborníku historických pramenů, ale pouze jako ilustraci. Myslím, že je důležité zdůraznit, že se nejedná o realistickou malbu. Jinak by si při použití v hodině žáci mohli myslet, že Bastilu bouralo pár lidí, kteří vylezli nahoru a házeli kameny dolů na zem...

  5. avatar

    V našem prostředí takovou stavbou-symbolem z nedávné minulosti (1945) by mohl být Německý dům v Brně.

  6. avatar

    Češi toho moc nezbourali... Snad jen Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v roce 1918. A pak komunisti spoustu starých budov, aby mohli postavit paneláky. Nanejvýš se můžou žáci zamyslet, koho by defenestrovali a proč zrovna Miloše Zemana. ;-)

  7. avatar

    Podle francouzského historika Alaina Soubigou (odborník na české dějiny) se historická paměť ve střední Evropě neváže tolik k místům (Bastila, Valmy nebo Verdun pro Francouze), ale spíše k osobám (Mickiewicz a Pilsudski; Palacký, Masaryk a Havel; Kossuth a Horthy) nebo k významným historickým momentům (Trianon 1920, Mnichov 1938, Gdansk 1980).

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.