Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jezme méně masa! apelují učitelé zeměpisu

Na českých serverech jsem články na toto téma našla pouze v médiích o zdravém životním stylu nebo o vegetariánství. Ve Francii se o nutnosti jíst méně masa, aby se snížil počet hladovějících, učí v zeměpisu, jehož učivo 1. ročníku je zaměřeno na udržitelný rozvoj.

Opět je nejlepší žáky nechat, ať si závěr vyvodí sami. Kapitolu jsem nazvala pouze „jak změnit své stravovací návyky“ a dala jsem žákům následující dokumenty:

Dokument 1: Stravovací režim zemí „Severu“ a „Jihu“

Regimes

Zde žáci vidí, že bohatší země jí více masa, cukru a tuků, zatímco chudší země jí více obilnin (učitel vysvětlí proč). Zároveň je to příležitost setkat se s méně běžným druhem grafu a naučit se ho číst.

Jaký je důsledek? To vidíme na dokumentu 2: Využití obilnin ke krmení dobytka

Betail

Je na něm vidět, že v zemích „Severu“ (Brazílie je opět výjimkou) se jedná o více než polovinu obilnin. Konstatování můžeme doplnit citací francouzského agronoma Reného Dumonta z roku 1974: „Kráva bohatého sní obilí chudému.

Jak je to možné? Vysvětlení najdeme opět v charakteristice stravovacího režimu „Severu“ a „Jihu“: dokument 4 srovnává, kolik obilnin spotřebuje za rok člověk, jež má jako základ stravy obilniny (180 kg) a člověk, který má jako základ maso (930 kg). Mimo to dokument srovnává spotřebu vody a energie pro výrobu jednoho kilogramu masa a obilnin.

Cout_production_viande

Můžeme uzavřít citátem „Lepší je vegetarián, který jezdí v džípu než masožravec na kole!


    hodnotil 1 uživatel

8 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Opět jste mne překvapila. Už vím, že se u vás učí dějepis "trochu jinak", ale toto téma by mne nikdy nenapadlo zahrnout do učiva zeměpisu. Díky za poučení.

  2. avatar

    To jsem ráda! Je to vlastně propojení zeměpisu a výchovy v občanství. Abych byla přesná: osnovy neuvádějí, že učitel má lobbovat za to, aby žáci jedli méně masa. Máme použít výše uvedené dokumenty (nebo jiné podle vlastního výběru) a ten závěr si z toho může vyvodit každý žák sám... Přijde mi důležité učit tak, aby měli žáci pocit, že se jich to týká. Jen si říkám, jestli si na mě nepřijdou stěžovat rodiče, že jejich potomek odmítá jíst maso :)

  3. avatar

    Měli bychom se zřejmě zastydět a méně jíst. Je to tak určitě? Jaké jsou možnosti?
    1. V bohatších zemích omezíme spotřebu masa a nadbytečné maso vyvezeme do chudých zemí. Dopadne to asi špatně - maso se snadno kazí a dovážet ho např. do Afriky ...
    2. Omezíme spotřebu masa, ušetříme tak obilniny a ty pošleme do chudých zemí. Když vynecháme špatné zkušenosti s rozdělováním potravinové pomoci v oblastech hladomorů, tak je to jistě perspektivnější. V mnoha oblastech světa ale není vyslovený hlad, ale podvýživa. Chybí zejména živočišné bílkoviny, které mohou jednostrannou stravu nejspíše doplnit - jsme u bodu 1.
    3. Co raději hledat cesty, jak podpořit zem.produkci v chudých zemích a zároveň žít zdravěji v zemích rozvinutých?

  4. avatar

    Opravdu skutečnost, že já přestanu jíst maso, nebude mít vliv na to, že někdo v Africe bude méně hladovět...
    Co se ale stalo? EU začala používat "biopaliva". Vzrostla poptávka po plodinách, které se na ně používají, např. i obilí. Vzrostla tedy cena obilí ve světě. Afričané si najednou nemohou obilí dovolit, protože je dražší, a umírají více hlady...
    Hledání podobných souvislostí by mělo být základem výuky zeměpisu. :-)

  5. avatar

    Toto téma by bylo výborné na debatu - objevuje se spousta "ale". Je pravda, že je těžké splnit všechny tři "pilíře" udržitelného rozvoje. Viz poznámka 2. pana Matějka. I když se ušetří obilniny (ekonomický pilíř), tak sociální pilíř nebude respektován, protože neumožníme lidem lépe se stravovat. Omezením spotřeby masa ušetříme nejen obilniny, ale také vodu a energii (viz poslední dokument v blogu).

  6. avatar

    Tak já osobně doufám, že se nikdy nedožiju (je mi 34 let) toho, že bych v zeměpise měl učit o nutnosti ,,jíst méně masa, aby se snížil počet hladovějících.´´  To je přece velmi problematický aktivismus, který do škol nepatří. Rovnice ušetřené potraviny v Česku = nasycené děti v Africe je zavádějící. Nechci tu opakovat fakta, která zná každý zeměpisář – potravinovou krizi např. v Indii nevyřešilo vegetariánství v Evropě, ale Zelená revoluce na místě. Pokud chce Evropa pomoci, tak spíše tím, že omezí (nejen) zemědělský protekcionismus (Francie zářným příkladem) a nechá proudit africké zboží na své pulty. O problematice biopaliv už píše pan Sárkozi. Otázka také je, nakolik máme věřit údajům o výživě v rozvojových zemích. Jak jsou tato data získávána v prostředí, kde často funguje samozásobitelství a šedá ekonomika?
    Jinak podobné dokumenty do zeměpisu určitě patří, ale spíše jako podklady pro kritické uvažování, než pro ,,změnu stravovacích návyků.´´ Obecně si myslím, že by v těchto oblastech měl být učitel opatrný a spíše podávat fakta, než na studenty přenášet své předsudky a představy o dobru pro svět.  

  7. avatar

    Název článku je provokující, ale cíl hodiny se rozhodně nedá shrnout větou "jíst méně masa, aby se snížil počet hladovějících" - tu větu jste napsal Vy, ne já. Ta otázka je trochu problematičtější, jak ukazují dokumenty, týká se také množství spotřeby vody nebo energie. Mí žáci si zapsali větu "zvyšování spotřeby masa ztěžuje schopnost planety uživit všechny své obyvatele", což nepovažuji za "problematický aktivismus". Učitel by měl nejen učit, ale také vychovávat, proč tedy žákům nevysvětlit, proč je potřeba šetřit přírodní zdroje? Mimochodem věta "zelená revoluce vyřešila potravinovou krizi v Indii" mi přijde také zavádějící, protože z ekologického a sociálního pohledu to zase tak velký úspěch nebyl, spíše naopak. A jsme opět u tří pilířů udržitelného rozvoje.

  8. avatar

    Zajímavé je, když žáci zkoumají svou "ekologickou stopu". Masožrouti ji mají větší než vegetariáni - tedy pokud masoužrouti nejedí jen králíky z domácího chovu a vegetariáni nelétají každou chvíli letadlem z jednoho světového kongresu o udržitelném rozvoji na druhý... ;-)

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.