Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jak si žáci sami vytvořili definici „fairtrade“

Jsou dvě možnosti: buď žákům definici nadiktovat, nebo jim poskytnout informace, na jejichž základě si ji vytvoří sami. K objasnění fungování systému „fairtrade“ (probírá se v zeměpisu v rámci výuky o udržitelném rozvoji) jsem žákům dala následující dokumenty:

Dokument 1: Srovnání ceny kávy z tradičního systému a z fairtrade systému

Equitable_1

Zde je vidět především to, že káva z fairtrade systému je dražší (ale ne o moc). V tomto systému ale dostane zemědělec čtyřikrát vyšší částku (0,62 EUR proti 0,15 EUR v tradičním systému) a je zde naopak méně zprostředkovatelů.

Dokument 2: Produkty fairtrade systému

Produits

Dokument 3: Mapa zemí, které využívají fairtrade systému

Carte

Dokumenty 2 a 3 ukazují, že se jedná především o tropické produkty (káva, kakao, cukr, bavlna…), které tedy pocházejí z tropických zemí. Žáci jsou zvyklí na tuto mapu světadílu, kde pravidelně srovnáváme rozdíly v rozvoji zemí „Severu“ a „Jihu“, jsou tedy schopni odpovědět, že se jedná především o chudší země (i když třeba Brazílii bychom měli zařadit do zvláštní kategorie). Konzumenti produktů „fairtrade“ jsou naopak především v zemích bohatšího „Severu“ (to ale na mapě nevidíme, doplní učitel).

Na základě těchto informací jsou žáci schopni vytvořit sami definici. Pokud nejsou na toto cvičení zvyklí, je možné napsat nejprve společně na tabuli klíčová slova, která by v definici neměla chybět, ať si pak každý napíše svoji definici sám. Třeba „výměnný obchod mezi zeměmi „Severu“ a „Jihu“, který zajistí zemědělcům z chudších zemí vyšší příjmy“.

Jelikož mluvíme o udržitelném rozvoji, můžeme zmínit, že fairtrade má zase negativní dopad na životní prostředí, jelikož zboží cestuje daleko, což je zase problém „food miles“ (nenašla jsem český ekvivalent pro fairtrade ani pro food miles).

Hodinu jsem zakončila tím, že jsem žákům rozdala kousek fairtrade čokolády, aby porovnali, jestli je lepší než ta „normální“. Výborné bylo, že na čokoláda popisují, které suroviny byly použity pro její výrobu: třtinový cukr z Paragvaje, kakaové máslo z Dominikánské republiky, kakao z Peru a vanilka z Madagaskaru – hned jsme si tyto země ukázali na mapě. Snad si díky tomuto sladkému závěru žáci učivo lépe zapamatují…

Alter_eco


    hodnotili 3 uživatelé

3 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Učím to podobně, ale nevolím kávu, protože ji žáci nepijí, ale začínám právě čokoládou a zároveň s ní i končím... FairTrade se u nás překládá buď jako "spravedlivý obchod" nebo "vyrobeno bez otrocké práce". Ovšem myslím, že českým žákům bude chutnat spíše nefairtrade čokoláda než fairtrade, když jim neřeknete, která je která, a nevmanipulujete je tak, aby se na chvilku rozhodovali, jak chce učitel... Ona totiž nefairtrade čokoláda je plná cukru. :-(

  2. avatar

    Je pravda, že jsem tu fairtrade čokoládu neochutnala, takže nemůžu říct... ale stačilo by podívat se na složení. Otázku, jestli žákům víc chutná, můžeme chápat i tak, že by jim mohla víc chutnat, protože tím někomu pomohli.

  3. avatar

    Ono je to ale opravdu jinak. Tím, že jedí běžnou čokoládu, vlastně někomu ubližují... FairTrade čokoládu kupuju - je tam více kakaa, to znamená, že je víc hořká, než běžná čokoláda. Je tedy kvalitnější jako čokoláda, ale méně sladká, než doslazované nefairtrade čokolády. Podle mě by mělo být cílem výuky to, aby žákům běžná čokoláda "zhořkla", když zjistí, co všechno se skrývá za její výrobou (třeba dětská práce)...

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.