Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Inspirace pro výuku češtiny?

Mohou metody výuky dějepisu popsané v tomto blogu sloužit jako inspirace také pro výuku češtiny? Ráda bych znala váš názor a případně typy, co se dá nejvíce využít. Byla jsem požádána o zorganizování školení pro Českou školu bez hranic v Paříži, většina učitelů jsou ale češtináři, protože výuka českého jazyka a literatury je prioritou. Proto přemýšlím nad tím, co by mohlo být pro tyto učitele přínosné.

Kromě klasických příkladů rozboru historických zdrojů mě napadají mezipředmětové vztahy dějepis-čeština. Francouzi vydali učebnici s konkrétními návrhy práce na základě literárních textů, např. Pohádky tisíce a jedné noci, Píseň o Rolandovi, Gargantua a Pantagruel či cestopisy Marka Pola a Kolumba. V české literatuře by se určitě taky dala najít spousta pramenů. Stačí se podívat na historická díla, která se probírají i v literatuře – Kosmova kronika (a pozdější kroniky), cestopisy 16. století, atd.


    hodnotil 1 uživatel

4 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    A samozřejmě Staré pověsti české: mytologie o původu národa? historie chybějících staletí mezi Sámem a Velkou Moravou? Kosmova mystifikace k oslavě panovnického rodu?

  2. avatar

    Myslím, Zuzano, že jdete správným směrem, co se týká propojování historických událostí či osob s konkrétními literárními texty (tj. mezipředmětových vztahů dějepis-český jazyk a literatura). A česká literatura k tomuto účelu nabízí takřka nepřeberné množství pramenných podkladů - ať už jde o Vámi citované středověké kroniky, anebo o cestopisnou literaturu 15. - 18. století. Dovolím si tvrdit, že v cestopisech české (latinské) provenience se ukrývá netušené a velmi málo užívané bohatství z hlediska nabízených témat i žánrů. A nemusíme se na cestopisy dívat jen jako na prameny literární a historické, ale lze v nich získat zajímavé náměty povahy jazykové, politologické, etnologické (etnografické, sociálně a kulturně antropologické) či folkloristické. Zvláště ta etnografika (strava, oblékání, zvyky a tradice apod.) v dnešní době dostávají trochu jiný význam než v době před rokem 1989 a znovu říkám, ve školní praxi jsou v současnosti poměrně málo využívaná. Namátkou si jako možný zdroj využití ve školní praxi vybavuji např. vcelku známý cestopis z 2. poloviny 15. století od Václava Šaška z Bířkova o putování Jaroslava Lva z Rožmitálu po západní Evropě ve jménu krále Jiřího z Poděbrad. Tento spisek navíc hlavně pro děti a mládež převyprávěl Alois Jirásek ve své knížce "Z Čech až na konec světa". A takto by se dalo pokračovat, nicméně platí základní teze o tom, že české středověké kroniky a středověké a raně novověké cestopisy představují široký potenciál využitelný, ovšem momentálně málo využívaný ve školní praxi. A určitě by stálo za to, abyste s eventuálně vzniklými materiály na příslušná témata seznámila i čtenáře Metodického portálu, Zuzano, ačkoliv není jisté, jak to bude s Portálem do budoucna.  

  3. avatar

    A taky Balbínovy Rozmanitosti.

  4. avatar

    Tak pak napište, jak to dopadlo. :-)

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.