Připomínky francouzských inspektorů ukazují, kam má výuka dějepisu směřovat. Na mé již popsané hodině (https://blogy.rvp.cz/dejepis1zemepis/2012/02/05/bez-historicke-problematiky-hodina-dejepisu-nema-smysl/) se byla podívat inspektorka, na základě jejích poznámek jsem tedy sepsala seznam toho, co považuje v dějepisu za nejdůležitější:
– Výběr historických pramenů, které učitel rozebírá v hodině. Inspektoři požadují, aby žáci pracovali především s autentickými prameny, rekonstrukce (viz https://blogy.rvp.cz/dejepis1zemepis/files/2012/02/monumentsblog.jpg) slouží pouze jako doplněk. To znamená, že žáci jsou považováni za „malé historiky“.
– Plynulý přechod od jednoho pramenu k druhému. Já jsem v hodině popsala památky Říma a vysvětlila jejich politický význam. Podle osnov má učitel dále s žáky popsat jiné město založené Římany. Není však možné přeskočit z jednoho cvičení na druhé, je třeba vše žákům logicky vysvětlit. Učitel například ukáže mapu římské říše, její rozsah a vysvětlí, že teď se zaměříme na město Kartágo. Je možné se žáků zeptat, k čemu nám bude sloužit rozbor římských památek – sami přijdou na to, že ty samé památky najdou i v dalších městech.
– Vycházet z chyb žáků. Součástí každé hodiny je vlastní aktivita žáků. Opravy má učitel využít k tomu, aby zjistil, v čem žáci dělali nejvíc chyb a tomu pak přizpůsobit hodinu. Při rozboru památek Říma například moji žáci často zaměnili „amfiteátr“ (v antickém Římě byl kulatý) a „cirkus“ (v češtině stadion, v antickém Římě byl podlouhlého tvaru). Je tedy třeba jim vysvětlit, že „cirkus“ tehdy nebylo místo, kde se předváděli klauni, ale konaly se tam závody. Inspektorové tedy od učitele očekávají, že bude schopen improvizovat a přizpůsobit svoji hodinu odpovědím a omylům žáků.
– Problematika a zasazení do kontextu. Problematika je otázka, kterou učitel musí položit na začátku každé hodiny a na konci musí odpovědět. Každý historický pramen musí být zasazen do kontextu a propojen se současností – viz. vysvětlení v předchozím příspěvku, proč Napoleon opět zavedl tradici triumfálních oblouků.
Po návštěvě inspektorky mi přišlo, že odborné znalosti jsou podružné. Během pár vteřin mi řekla, že po odborné stránce nemá co dodat a asi hodinu rozebírala výše zmíněné poznámky. Podle inspektorů učitel získá odborné znalosti během studia (a samozřejmě si je průběžně doplňuje). Soustředí se tedy především na pedagogickou stránku průběhu hodiny.
Jitka Rambousková
12/02/2012 at 18:52A jak často chodí inspekce do hodiny? Osobně jsem měla inspekci tak před 10 lety a myslím, že nejsem vyjímkou.
Zdeněk Sotolář
12/02/2012 at 20:07To vypadá smysluplně. Pro naši inspekci je závadou třída nadepsaná arabsky místo římsky. Nebo naopak?
Jen se chci zeptat: To je musí rozebrat opravdu 4 prameny?
Jana Petrů
12/02/2012 at 21:21U nás inspektoři nejsou pedagogičtí rádci, ale úředníci, často s politickou minulostí a politickým úkolem. Proto je víc než kvalita výuky zajímá číslo na dveřích, třídnice a jiná dokumentace.
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
12/02/2012 at 21:26Začínající učitelé mají právo na inspekci relativně často, řekněme každé dva roky. U zkušenějších učitelů myslím není pravidlo, ale učitel může o inspekci sám požádat. Pozitivní posudek inspektora je totiž nezbytný pro profesní růst – třeba pokud chce učitel požádat o nějaké prestižnejší místo nebo postoupit v kariéře o „stupeň“ výše. Od tohoto stupně se pak odvíjí třeba plat.
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
12/02/2012 at 21:30Největší část hodiny je opravdu věnována rozboru historických pramenů (v dějepisu) nebo dokumentů (statistiky, mapy, atd. v zeměpisu). Začíná se už v 5. třídě ZŠ, ale délka a obtížnost textu se samozřejmě přizpůsobí věku žáků. U nejmladších žáků se může jednat jen o pár řádků. Průběh hodiny dějepisu ve Francii jsem popsala v tomto článku: http://dejepis1zemepis.blogy.rvp.cz/2011/11/14/prubeh-hodiny-dejepisu-ve-francii/ Děkuji všem za komentáře, jsem ráda za každou reakci!
Ingrid Homolová
13/02/2012 at 18:47Určite je zaujímavé pracovať na hodine s prameňmi ale vyžaduje si to aj veľkú prípravu zo strany učiteľa. Myslím si, že žiakov takáto hodina aj viac upúta. Pripravujete si takto každú hodinu?
Zdeněk Sotolář
13/02/2012 at 19:42Co ve Francii znamená postoupit v kariéře o stupeň výše? Máte tedy nějaký kariérní řád? (o kterém se u nás jen žvaní dvacet let.)
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
13/02/2012 at 22:17Ano, rozbor pramenů je povinnou součástí každé hodiny. Na přípravu to náročné není – stačí jen vybrat ty správné dokumenty. Buď z učebnice, kterou mají i studenti nebo z jiné, učitel jich má na výběr desítky. Na 2. stupni ZŠ se rozbor pramenů omezí na nalezení informace v textu nebo na popis obrázku. Na SŠ je to trochu náročnější, od žáků se vyžaduje vlastní názor nebo shrnutí informací z dokumentu, konfrontace informací několika dokumentů. atd. To vyžaduje o něco větší přípravu ze strany učitele.
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
13/02/2012 at 22:20Kariérní řád existuje, učitel v něm \“postupuje\“ podle odučených let, hodnocení inspektorů a každoročního hodnocení ředitele školy. Učitel se dostane na vrchol kariérního řádu po 20-30ti letech učení. Od toho se odvíjí také plat. Pro představu: na začátku kariéry mají učitelé mezi 1600 a 1900 EUR (podle toho, jestli prošli jednodušším či náročnějším konkurzem) a na konci kariéry mají 2 500 – 3 700 EUR měsíčně. Viz http://dejepis1zemepis.blogy.rvp.cz/2010/02/13/jak-vypadaji-francouzske-zkousky-na-ucitele-dejepisu-a-zemepisu/