Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Prameny k výuce středověku: život rolníků

Tato iluminace umožňuje popsat denní život a práci rolníků, což je jeden z požadavků osnov pro tuto kapitolu. Ve Francii je tato iluminace velmi často používaná, najdeme ji téměř ve všech učebnicích. Splňuje několik účelů:

1 – Žák má za úkol popsat jednotlivé obrázky a rozšíří si tak slovní zásobu.

2 – Žák si uvědomí, že rolníci musel zastávat různé typy prací, které se odvíjely od ročního období.

Práce rolníků od ledna do prosince

Pole BLOG

Iluminace z 14. století, Ruralium commodorium opus, Pierre Crescenzi, muzeum Condé, Chantilly.

Tato ilustrace ilustruje agronomický spis z roku 1315, který byl přeložen do několika jazyků, znali ho tedy v celé Evropě.

Pro úplnost stručně popíšu všechny obrázky. Je dobré je znát, i když učitel všechny nepoužije ve výuce. Žáci se totiž velmi rádi ptají „a co je to tam vpravo dole, jsou tam nějaká prasata…“.

1 – Leden: čištění příkopu, dnes bychom ji mohli považovat za obecně prospěšnou práci jako je třeba oprava silnic.

2 – Únor: hnojení půdy.

3 – Březen: stříhání vinic pomocí kosíře (vinařský nůž používaný již v antice). Pěstování vína se ve středověku rozšiřuje do celé Evropy, mohou si ho ale dovolit pouze bohatí. Zde je možné použít jiný dokument, který ukazuje život šlechty a kde je zobrazeno víno a vysvětlit rozdíly ve stravě mezi rolníky a pány.

4 – Duben: stříhání ovcí. Ovce jsou velmi důležité pro chod každého panství: používá se jejich maso, ale také vlna a kůže na pergamen.

5 – Květen: na tomto jediném obrázku je vidět pán. Květen je měsíc, kdy jezdí do lesa na lov. Zde je opět možné připomenout stravu pánů, kteří mají často maso. Rolníci se na rozdíl od nich živí převážně chlebem a obilovinami.

6 – Červen: rolníci kosí trávu na píci pro zvířata.

7 – Červenec: sklizeň obilí.

8 – Srpen: mlácení obilí pomocí cepu, případné zvířecí síly.

9 – Září: rolník seje.

10 – Říjen: mačkání šťávy z hroznů nohama.

11 – Listopad: sbírání žaluků pro prasata. V Evropě byla stáda prasat stejně početná jako stáda ovcí.

12 – Prosinec: zabijačka.

Není důležité chtít po žácích encyklopedické znalosti a žádat po nich, aby popsali všechny obrázky, stačí vybrat jen některé z nich. Já jsem vybrala následující, žáci měli za úkol doplnit tabulku:

Tabulka

Pokud máte čas, můžete po žácích chtít, ať vyplní tuto tabulku pro všechny měsíce v roce. Vyplňováním sloupce „druh činnosti“ si mají uvědomit, že jednotlivé práce rolníků se týkaly péče o dobytek, práce na poli nebo práce na vinici. Rolník se tedy nemohl „specializovat“ na určitý druh činnosti, musel je zastat všechny.

Je možné konfrontovat tento pramen s dalšími:

- Miniatura zobrazující nové zemědělské náčiní: nářadí z kovu, konkrétně pluh. Učitel vysvětlí, že díky novým technikám je obdělávání půdy efektivnější a zvýší se sklizeň.

- Text, který popisuje středověký hladomor a doplňuje popis těžkých životních podmínek rolníků.

- Miniaturu či text, který umožní popsat životní podmínky pánů. Je možné opět v tabulce srovnat jejich stravu (chléb a obiloviny / maso a víno), činnost (zemědělské práce / válka, turnaje, hostiny), obydlí (dřevěné obydlí / hrad).

Pokud budete mít konkrétní požadavky, mohu naskenovat další dokumenty.


    hodnotili 3 uživatelé

11 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Tak si říkám, zda vůbec máme v Čechách nějaké podobné "didaktické" obrazové zdroje... A zda autoři českých učebnic dějepisu znají alespoň tyto zahraniční zdroje pro výuku světových dějin (islám, středověk...).

  2. avatar

    Já pravidelně obrazový materiál hledám na internetu a osvědčilo se mi zadávání klíčových slov v angličtině nebo němčině. Tu didaktiku si k tomu musím "objevit", což je sice trochu náročnější, ale zase proniknu látkou hlouběji.

  3. avatar

    Ono se i v českých učebnicích občas něco najde, třeba v dějepisu Fraus. Obrázky jsou tam hrozně miniaturní, ale dají se dohledat. Například u učení o trojím lidu je Saské zracadlo. Podobná miniatura, jako je tato je ve starém třídílném dějepisu od SPN. Spíš chybí ta metodika jak s tím pracovat. Na Letní škole Moderních dějin nás s prameny ve výuce učil pracovat Viliam Kratochvil z Univerzity Komenského v Bratislavě, nedávno měl seminář na toto téma v Ostravě. Pokud byste měli možnost se nějakého dalšího zúčastnit, tozhodně to stojí za to.

  4. avatar

    Čeští dějepisci mají své občanské sdružení ASUD. Nevím, zda právě ono nepřipravuje nějaké podobné materiály pro své členy. Rozhodně by mělo :-)

  5. avatar

    Trochu se divím, že se práce s historickými prameny nevyučuje na VŠ. Na francouzských univerzitách se vše točí okolo komentářů historických pramenů: studenti si na ně připravují referáty, rozbor pramenů je u zkoušek (na historii jsou všechny zkoušky písemné) a také u učitelských konkurzů. A to nejen texty, ale i další druhy dokumentů - student musí být schopen přednést půlhodinový referát na téma "mince starověkých Atén" a jako jediný podklad má athénskou minci se sovou (abych předešla nedorozmění: účelem není dopodrobna popsat každý detail, ale najít problematiku - například "Co vypovídá athénská mince o postavení Athén v tehdejším řeckém světě?" a pak na ni odpovědět). Je to tedy dobrá průprava a ve výuce pak učitel často používá prameny (texty či ilustrace), se kterými se setkal již během studia. Já bych se časem chtěla pustit do publikace s historickými prameny (ideálně s něčí pomocí), už jsem sondovala terén: http://dejepis1zemepis.blogy.rvp.cz/2011/05/17/prosba-o-radu-vyuzili-byste-metodiku-prace-s-historickymi-prameny/ Uvažuji také o tom, že bych se za nějakých dvacet let, až budu mít dost zkušeností, nabídla jako externí vyučující didaktiky dějepisu na nějakou českou fakultu - ve Francii mají učitelé každých šest týdnů čtrnáct dní prázdnin, tak abych ten čas strávila nějakou užitečnou aktivitou :)

  6. avatar

    "...ve Francii mají učitelé každých šest týdnů čtrnáct dní prázdnin" - to zní dobře :-)

  7. avatar

    Ale v létě asi taky jen 14 dní...

  8. avatar

    Nepovažuji to za nejdůležitější informaci celého příspěvku, ale když už jste to téma nakousli... Letní prázdniny trvají 2 měsíce jako u nás, ale během školního roku žáci běžně končí kromě středy v 16.30, na gymnáziu někdy až v 18h. Občas musí do školy i v sobotu. Těžko říct, který systém je lepší.

  9. avatar

    A jak vypadá rozvrh žáků? Pochopil jsem dobře, že když má učitel dějepisu/zeměpisu 14 dní volno, v daném čase žáci tento předmět nemají? Mít volno v celku během školního roku mi přijde dobré pro další vzdělávání i přípravu na výuku...

  10. avatar

    Rozvrh žáků jsem popsala v předchozím komentáři - končí dost pozdě, v 16h 30 nebo až v 18h. Ve Francii jsou prázdniny každých šest týdnů, mají tedy volno všichni žáci i učitelé.

  11. avatar

    Neumím si moc představit, jak mohou žáci po 16. hodině ještě něco vnímat (případně učitelé ještě něco učit)... To, že mají žáci každých 6 týdnů 2 týdny volna, znamená, že dostávají na tyto dva týdny nějaké domácí úkoly? Třeba vyhledávání informací a psaní esejů? Nebo jde o opravdové volno bez programu?

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.