Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jak učím středověk – vztahy pánů a poddaných

Francouzské osnovy upřesňují, že se žáci 7. třídy v kapitole „Feudální Evropa 11.-15. století: rolníci a páni“ mají naučit následující:

Umět vysvětlit zakládání vesnic v 10. a 11. století, zakládání panství

Popsat středověkou vesnici, práci rolníků ve středověku a život pánů na hradech

Život rolníků a pánů je tedy probírán současně v jedné kapitole, aby bylo možné ukázat vzájemné vazby. Tuto kapitolu jsem začala následujícím dokumentem: miniatura rolníka před hradem Lusignan, převzata z díla Významné hodiny knížete de Berry z 15. století, muzeum Condé, Chantilly.

Rolnik a hrad

Dokument mají žáci v učebnici, zároveň jsem ho promítla a položila jim následující dotazy, na které odpovídali ústně:

1 – Co dělá rolník v popředí? (pro úplnost: na obrázku jsou dva býci, ten zadní není moc vidět)

2 – Co dělají rolníci v pozadí? (opět jen upřesním, že rolníci vlevo ořezávají vinohrad, ten vpravo má v ruce zrní, které bude zasívat a ten poslední pase se psem stádo ovcí)

3 – Co zde vyjadřuje moc pána? (žáci jednoduše našli, že hrad, popisovali ho, že je veliký, někteří si všimli, že je osvětlený, zatímco rolníci v dolní části obrazu jsou jakoby ve stínu)

4 – Z miniatury máme pocit, že se tu střetávají dva světy. Které? (žáci hned mluvili o pánech, kteří si žijí na hradě a o „otrocích“, kteří musí pracovat)

Účelem kapitoly je mírně poopravit tuto představu: rolníci sice vykonávají těžkou práci, ale nedá se mluvit o „otrocích“, které „vykořisťuje“ pán. Pomocí vybraných pramenů chci žákům ukázat, že páni a rolníci se navzájem potřebují. Zvolila jsem proto následující problematiku: „Jaké jsou vztahy mezi pány a rolníky?

Zároveň bych se ráda zmínila o tom, jak ve Francii vypadá hodina dějepisu, přesněji na 2. stupni ZŠ. Po úvodním dialogu na základě zmíněného dokumentu rozdám žákům pracovní list s dokumenty a otázkami, na které mají odpovědět. Část otázek zodpovíme společně, část vyplňují sami, část mají za domácí úkol… výhoda pracovních listů je hlavně to, že se s nimi dá dělat cokoli. Po zodpovězení všech otázek (učitel odpovědi na otázky píše na tabuli a pokud je to důležité přidává výklad) následuje shrnutí toho, co se žáci dozvěděli z pramenů. Buď si toto shrnutí napíší sami nebo ho napíše na tabuli (případně promítne) učitel.

Já jsem postupovala takto:

Část I: Zakládání vesnic a panství

Pracovní list č. 1: Zakládání vesnic

Pramen č. 1: Mýcení. Miniatura z 15. století, knihovna arzenálu, Paříž

Myceni

1 – Co dělají muži na tomto obrázku? (žáků se ptám, proč si myslí, že muži kácejí stromy a co s nimi potom dělají – dojdeme tak společně k definici slova mýcení: kácení stromů za účelem obydlení a obdělání půdy, to je aspoň francouzská definice, doufám, že „mýcení“ je ten správný termín)

2 – Napište definici pojmu „mýcení“ (s pomocí předchozího výkladu a učebnice).

Učitel doplní vysvětlení tohoto vývoje: nárůst obyvatel (je možné použít křivku, která ukazuje demografický vývoj) a nutnost zvětšit obývané a obdělávané území.

Dále důsledek tohoto vývoje: doplňující dokument, který ukazuje vývoj lesního porostu v Evropě v letech 1000 a 1300.

Evolution forets 2

Žáci tento dokument popíší: roku 1000 byla většina země pokryta lesy, do roku 1300 jich velká část zmizela. Pokud je čas, je možné připomenout, jak jsme na tom s mýcením dnes – zbývá velmi málo míst (Brazílie, Kongo či Indonésie) ve vyspělých zemích se naopak zalesňuje.

Pramen č. 2: Založení vesnice Soupir, departement Aisne (kráceno)

„Na křižovatce dvou cest muží ze Soupiru vymýtili území od lesíku až k takzvanému Richardovu příkopu. Dostali se až ke kamenu, který vymezuje hranici mezi Laonským a Soissonským biskupstvím. Na příkaz Baudouina, místního pána, dostal každý, co mu náleželo. Čas běžel dál. Lidé z vesnice začali stavět kostel. Kvůli neustálým válkám a nepokojům ho však nemohli dokončit. Obrátili se na Baudouina a na opata Huguese, aby se postarali o dostavění kostela.“

Zdroj: Inventář panského majetku (nejsem si jistá překladem), 1133, archívy departmentu Aisne

3 – Kde se nachází vymýcené území? (na základě mapy)

4 – Jakou budovu zde vesničané postavili? (je možné doplnit mapou panství viz níže, kde je vidět, že kostel je vždy uprostřed)

5 – Co jim zabránilo stavbu dokončit? (zde učitel vysvětlí kontext – časté války a nepokoje, čímž dojdeme k tomu, že rolníci potřebují ochranu, což vede ke vzniku panství)

6 – Od koho žádají pomoc? (rolníci pomáhají pánovi postavit hrad, on jim zato poskytne ochranu v případě útoku – zde poprvé vidíme, že se navzájem doplňují, tedy potřebují ; je to také příležitost zmínit, že i duchovní mohou být v čele panství, opět můžeme tuto informaci konfrontovat s mapou panství, které obklopuje dvě nejdůležitější budovy – kostel a hrad)

Doplňující dokument: mapa panství (A = hrad, B = kostel)

Seigneurie

Následuje zápis do sešitu (rychle přeloženo, omlouvám se za případné neobratné formulace)

„Od 11. století se obyvatelé venkova seskupují a zakládají vesnice. Aby měli dost stravy k přežití, mýtí a obdělávají čím dál větší území.“

Pracovní list č. 2: Příklad panství ve Wismes

Zde jsem použila následující dokumenty:

- text a mapa, který umožní lokalizovat panství na sever Francie, text dále popisuje, že hrad je postaven na kopci a že v případě útoku se rolníci uchylují za hradby

- miniatura a text, které popisují práva a povinnosti rolníků (možná bych měla spíš říct poddaných) a pána

- schéma, které shrnuje fungování panství, žáci ho mají doplnit:

Schema prazdne

Schema plne

Následuje zápis do sešitu:

„Vesnice a okolí tvoří panství, to je rozsáhlé území, které řídí pán. Jednotlivé vrstvy středověké společnosti se navzájem doplňují: pán zajišťuje pro své poddané půdu a ochranu proti lupičům. Mohou také použít jeho pec či mlýn. Poddaní výměnou odvádějí daně a robotu.“

Studiem pramenů se žáci dozvěděli, že se pán a poddaní doplňují a potřebují, odpověděli jsme tak na problematiku stanovenou v úvodu. Schéma a následný zápis do sešitu opakují stejnou informaci – to ale nevadí. Každý má jinou paměť, někteří žáci si spíše zapamatují schéma, jiní zase text.

Následuje část II: všední život rolníků a pánů.


    hodnotili 4 uživatelé

15 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Nedalo mi to a vygooglil jsem si referát českého žáka k tomuto tématu: http://ireferaty.lidovky.cz/301/3233/Zivot-ve-stredovekych-vesnicich-a-mestech
     

  2. avatar

    Velice se mi líbí konfrontace různých pramenů: miniatury, mapy, texty.

  3. avatar

    Výše uvedený referát mi přijde typický pro české školství: je to výčet informací. Přijde mi lepší chtít po žácích, aby nad svou prací přemýšleli a naučili se s informacemi pracovat.

  4. avatar

    Dobrý den,
    pane Sárközi, mohl byste prosím okomentovat, co jste chtěl tímto referátem říci? Nerozumím tomu odkazu ve vztahu k tomu, co je v blogu uveřejněno a nechci Vás podezřívat, že jste chtěl na kompilovaném referátu ukázat kvalitu českého školství.

  5. avatar

    Chtěl jsem tím naznačit to, co autorka příspěvku Zuzana Loubet del Bayle dobře pochopila a v následném komentáři explixitně napsala...

  6. avatar

    Přišel vám tento příspěvek užitečný? Budete moci využít ve výuce uvedené prameny? Strávila jsem skenováním dokumentů a překladem textů asi dvě hodiny a ráda bych věděla, jestli má význam psát další příspěvky v podobném duchu. Budu ráda za každý komentář, pozitivní i negativní!

  7. avatar

    Pro mě rozhodně užitečný je. Líbí se mi, že uvádíte na co konkrétně se ptáte, jak se dokumenty pracujete. Protože u nás nejsme na práci s obrazy moc zvyklí, často slouží jen jako ilustrace. Podíváme se do učebnice na obrázek, tak a teď si to napíšeme... Také se mi líbí schéma, to určitě využiji.

  8. avatar

    Tento blog čtu velmi rád a podle mě patří mezi trojci nejlepších na tomto portále :-) Zajímá mě, jak se učí dějepis a zeměpis ve Francii. Zdá se mi, že osnovy těchto předmětů jsou ve Francii mnohem konkrétnější, než náš RVP ZV. Rozhodně jsou lepší - jak francouzské osnovy, tak i učebnice... Zde často uplatňovaná komparatistická metoda je mi velmi blízká. Také široké využívání pramenů - nejen učebnicových a dobových tetů, ale rovněž obrázků - mi přijde jako cesta správným směrem, neb obraz často vydá za 1000 slov :-) Přeložil někdo kompletní francouzské osnovy? Myslím, že by mohly být velkou inspirací pro české učitele!

  9. avatar

    Myslím, že vaše práce zde má ohromný smysl. Někdy se tak plácáme na svém písečku a je zajímavé podívat se někam jinam.  Váš blog čte určitě víc lidí, než vám ho komentuje. Určitě pište dál. :)

  10. avatar

    Kdybyste chtěla napsat článek na téma čtenářská gramotnost (nebo mediální výchova) ve výuce dějepisu nebo zeměpisu - nejlépe nějaký konkrétní tip do výuky nebo přímo přípravu na vyučovací jednotku - pro náš web, budeme rádi :-)
    http://www.ctenarska-gramotnost.cz/
    http://www.ctenarska-gramotnost.cz/o-projektu/stante-se-autory

  11. avatar

    Francouzské osnovy asi přeložené nejsou, já je občas překládám jako doplněk k pramenům. Mockrát děkuji za povzbudivé komentáře, jsem ráda, že mé příspěvky jsou pro učitele použitelné a že se vám líbí!

  12. avatar

    Mohla byste prosím stručně napsat, co se probírá ve kterém ročníku základní školy a jaká je časová dotace? Jak je to s výukou moderních dějin?

  13. avatar

    Díky za každý takový příspěvek. Je konkrétní, inspirativní a poučný.

  14. avatar

    Našla jsem mapu zalesnění ČR: http://hismap.wz.cz/evropa/zalesneni.JPG

  15. avatar

    Pomocí této mapy se dá žákům dobře vysvětlit, proč minulost umožňuje pochopit současnost. Díky za tip!

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.