V tomto příspěvku jsou miniatury a iluminace, které se dají využít ve výuce. Najdete zde rozbor jednoho pramenu a tři další, které můžete s žáky rozebrat podobným způsobem.
Počátky islámu se ve Francii vyučují v 7. třídě, této kapitole jsou věnovány zhruba čtyři hodiny. Žáci si mají odnést tyto dovednosti a znalosti:
1 – Znát a umět použít následující pojmy: Hidžra roku 622, umět popsat mapu vyznačující rozlohu arabské říše od 7. do 9. století
2 – Vyprávět a vysvětlit: převyprávět bitvu z období arabské expanze, základy muslimské víry
3 – Popsat: mešitu (Medina, Damašek…), město (Bagdád, Damašek…)
Učitel si zvolí problematiku, která je ústředním motivem celé kapitoly. Je možné na úvod žákům ukázat mapu arabského poloostrova ze 7. století (muslimové ovládají pouze tento poloostrov) a poté mapu Středozemního z roku 750 (téměř celé pobřeží je obráceno na islámskou víru). Na základě těchto dokumentů jsem jako problematiku zvolila následující otázku: „Jak se muslimům podařilo podmanit si za tak krátkou dobu (pouhé jedno století) velkou část Středozemí?“
Během výuky je možné využít následující dokumenty:
Dokument 1: Bitva u Badru z roku 624
Perská miniatura z roku 1534, Muzeum Louvre, Paříž
Otázky:
1 – Kdo velí armádě muslimů? Popište jeho oblečení.
Bitva u Badru je klíčovým momentem boje Muhammada proti obyvatelům Mekky, zahajuje boje vedené ve jménu džihádu. Podle tradice se Muhammad roku 622 usadil v Medině a vedl odtud válečné výpravy proti obyvatelům svého rodného města. Muslimům velí sám Muhammad, na obrázku vlevo dole. Poznáme ho podle zahalené tváře (podle tradice je zakázáno zobrazovat jeho tvář) a plamenů nad jeho hlavou (ty připomínají, že mu Bůh zvěstoval svoji vůli). Muhammad je v čele muslimských vojsk (později jsou to jeho následovníci kalifové), byl to on, kdo vedl první války za rozšíření islámu. Miniatura ho zobrazuje jako duchovního a zároveň vojenského vůdce.
2 – Jak jsou vyzbrojeni muslimští bojovníci?
V první linii jsou jezdci, mají meče, oštěpy, přilby a štíty. Muslimské armády se vyznačují rychlostí útoku a velkou mobilitou, kterou jim umožňují lehké zbraně. Často vyhrávají bitvy, i když jsou v menšině. Tato charakteristika je důležitá, aby žáci pochopili, proč muslimové dobyli tak velké území za pouhé jedno století.
Pokud jste se studenty v hodině rozebírali tyto dokumenty, je možné nabídnout jim v písemné práci jiné dokumenty tohoto druhu a chtít po nich, aby opět popsali způsob boje muslimských armád. Zde je pár dokumentů:
Arabští bojovníci
Iluminace zobrazující bitvu v 7. století, pochází ze 17. století, British Library, Londýn
Muhammad dobývá Mekku
Iránská miniatura ze 14. století, muzeum Topkapi, Istambul
Dobytí Jeruzaléma kalifem Omarem, 638
Miniatura ze 16. století, muzeum tureckého a islámského umění, Istambul
Zdeněk Sotolář
06/11/2011 at 09:04„Žáci si mají odnést tyto dovednosti a znalosti: 1 – Znát a umět použít následující pojmy: Hidžra roku 622, umět popsat mapu vyznačující rozlohu arabské říše od 7. do 9. století 2 – Vyprávět a vysvětlit: převyprávět bitvu z období arabské expanze, základy muslimské víry 3 – Popsat: mešitu (Medina, Damašek…), město (Bagdád, Damašek…)“
Tudy vede cesta! Tak bych si představoval možné „standardy“. Zcela konkrétní – obsahující nejen znalosti, – ale i dovednosti.
Mgr. Jana Kneřová
06/11/2011 at 09:47Upřímně mohu říci, že už jsem se nemohla dočkat a vyhlížela jsem Váš další příspěvek Zuzano. Vaše pojetí zemepisu a dějepisu mi je velmi blízké. Děkuji za další lekci \“jak na to\“. 🙂
Mgr. Hana Pilařová
06/11/2011 at 11:07Zdeňku .. to je pravda, také bych standardy v této podobě uvítala, jen narazíme na to, že se to nebude shodovat s představou elektronického testování 🙁
Jana Petrů
06/11/2011 at 11:13To je ono! Ještě bych přidala životopis Muhammada, pět sloupů islámu, Mekka, rozdíly mezi šíity a sunnity. Pochopení kořenů islámu může žákům pomoci zorientovat se v dnešní složité situaci.
Dagmar Murová
06/11/2011 at 15:49Moc děkuji za námět, hned zítra využiji k opakování islámu v sedmé třídě. Pokud jde o standardy, souhlasím se Zdeňkem a Hankou – v této formě by představovaly skutečně pomoc pro učitele.
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
06/11/2011 at 22:56Dovednosti jsou ve francouzských osnovách uvedené pro každou kapitolu – učitel tedy ví, jaké znalosti má do žáků „nalít“, ale také dovednosti typu umět popsat umělecké dílo, umět vysvětlit vývoj, umět zakreslit do mapy nebo najít na mapě, atd. Ohledně mých příspěvků – dala jsem si od začátku roku pauzu, protože jsem teď na jiné škole, učím na 2. stupni ZŠ. Od začátku školního roku se výuka podobá krocení dravé zvěře, takže jsem trochu ztratila ideály co se týče učitelského povolání. Ale zpět k výuce islámu – my ve škole také učíme zmíněný životopis Muhammada, pět sloupů islámu a rozdíly mezi šíity a sunnity. Mám k těmto tématům také spoustu pramenů, ale říkám si, že bude lepší dát jich sem ke každé kapitole jen pár a pak je postupně doplňovat. Pokud vás zajímají prameny na konkrétní téma, tak mi dejte vědět a já se pokusím něco najít. Moc děkuji za komentáře, jsem ráda, že tato práce má aspoň trochu smysl (což se v případě mých letošních žáků asi říct nedá…).
Dagmar Murová
07/11/2011 at 18:30Zuzano, moc se těším na Vaše další příspěvky. Dneska jsem použila práci s miniaturou v sedmé třídě a byla jsem s průběhem spokojená. Pokusím se obrazy rozebírat častěji. Přeji Vám pevné nervy při krocení puberťáků.
Radek Sárközi
08/11/2011 at 18:57Zajímalo by mě, zda máte ve třídě nějaké muslimy a jak na výuku tohoto tématu reagují… Ve Francii je myslím stále aktuální diskuze ohledně nošení šátků ve školách. Co si o tom myslíte? Měla by se respektovat muslimská víra a nechat muslimské dívky nosit šátky?
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
09/11/2011 at 21:05Ve třídě mám muslimy, k žádné ostřejší výměně názorů nedošlo. Pouze mi jedna dívka sdělila, že si do sešitu zapíše jméno Muhammada s jiným pravopisem, protože ten, který jsem použila já, byl v rozporu s její vírou. Ve Francii je učitel zároveň také nositelem republikánských hodnot, takže si mohu o nošení šátků myslet co chci, ale do školy se prostě nosit nesmí. Probírali jsme to se 6. třídou v hodině občanské nauky: mluví se tam o čtyřech principech školství, ke kterým patří laicita. Ve veřejných školách se nesmí vyučovat náboženství a žáci nesmí nosit příliš viditelné náboženské symboly, tedy muslimové šátky či křesťané křížky. Důležité je ale to slovo „příliš viditelné“ – šátek je viditelný vždy, tam je to jednoznačné, ale třeba malý křížek se samozřejmě toleruje, jde o to, aby nějaký žák nenosil velký přívěšek přes celou hruď. Výhody laicity velmi dobře vystihuje karikatura, kterou jsem použila v hodině: na obrázku jsou dvě tyče se směrovkami. Na jedné jsou asi čtyři, ukazují směr k muslimské, židovské, křesťanské a budhistické škole. Okolo je spousta žáků a každý jde směrem ke své škole. Na druhé tyči je pouze jedna směrovka s nápisem „veřejná škola“. Chlapec, který k ní jde, říká: „To je právě výhoda veřejné školy: tam můžou jít všichni.“
Radek Sárközi
20/11/2011 at 19:08Ještě jsem se chtěl zeptat, zda máte ve třídě i nějaké sikhy – ti nosí na hlavách turbany – mohou je nosit ve Francii ve škole, nebo ne?
Karel Kratochvíl
04/12/2011 at 18:18Práce s historickými (obrazovými i písemnými) je mi velmi blízká, takže se mi Váš blog líbí. Když jsem dával dohromady dějiny raného islámu a arabskou kulturu, nakonec mi to nakynulo do tří sešitů. K dispozici pod jménem Mácová na gymnaziainzeraktivne.cz