Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jak dopadl rozbor české hymny s francouzskými žáky

Před dvěma týdny jsem se dvěma francouzskými třídami rozebírala v hodině dějepisu českou a polskou národní hymnu. Nabídla jsem jim tyto dokumenty:

1 – Česká hymna „Kde domov můj“, 1834

2 – Polská hymna „Mazurek Dąbrowskiego“, 1797

3 – Obraz „Hora Říp“ od Julia Mařáka, 1882

4 – Obraz „Pád Polska“ od Jana Matejka, 1866

Toto zpestření se jim velmi líbilo. V hodině jsme společně rozebrali jednotlivé prameny a žáci měli odpovědět na otázky, jejich odpovědi jsme společně opravili. Za domácí úkol pak měli napsat shrnutí a odpovědět na otázku: „Jakým způsobem měla tato umělecká díla přispět k vytvoření národního uvědomění?“ Překládám zde odpovědi tří svých studentů – jedná se o Francouze, kteří české dějiny nikdy nestudovali. Píší tedy na základě rozboru výše uvedených pramenů a obecných informací z hodiny, kde jsme probírali vzestup národního uvědomění v Evropě a „jaro národů“ roku 1848.

Níže přikládám překlad odpovědí studentů. Jak byste je oznámkovali a co byste jim vytkli? Určitě budete souhlasit, když řeknu, že oprava tohoto textu zabere mnohem víc času než vyhodnocení písemky, kde šlo především o faktografické znalosti… Tady je totiž nutné hodnotit, jak jednotlivé prameny pochopili a jestli jsou schopni probírané znalosti shrnout, zobecnit a dát do souvislosti s tím, co jsme probírali v hodině.

Chloé B.

Tato polská a česká díla byla vytvořena v období 1797 až 1882, tedy v období, kdy ani jeden z národů neměl svůj nezávislý stát. Tyto prameny přispívají k vytvoření národního cítění třemi způsoby.

Nejprve opěvují vlast (doslova „zemi svých předků“), která je prezentována jako ráj na zemi, kde je příroda štědrá k lidem, kteří zde bydlí.

V druhé řadě oslavují český a polský lid, zdůrazňují jeho hodnoty a nadřazenost nad jejich nepříteli a nad nepřízní dějin.

Tato díla také vytváření spojný bod pro jednotlivé národy, které mají společný cíl: odsouzení činů nepřítele, boj za nezávislost a za svobody.

Jedná se tak o umění, které má politický význam a kterému se podařilo vyjádřit myšlení českého a polského lidu navzdory cenzuře.

Marie V.

Národní uvědomění vyjadřuje příslušnost ke stejnému národu, který má společnou historii, tradice a jazyk. V 19. století v Čechách a v Polsku se umění podílí na národním obrození.

Ať se jedná o hudbu, divadlo nebo o výtvarné umění, umění vytváří pro tyto národy společnou kulturu a slouží také k předání národních dějin. To se týká obrazu „Pád Polska“ nebo „Mazurky Dambrowskiego“, které přípomínají významnou událost polských dějin – první dělení Polska z roku 1773 a účast Poláků v napolenských válkách navzdory tomu, že již jejich země byla rozdělená. Česká hymna se objevila v jedné z prvních divadelních her, které se hrály v češtině v období, kdy kulturní život ovládala němčina. Její slova mají lyrický a vlastenecký nádech, když opěvují českou krajinu – autor tak zdůrazňuje pevný vztah Čechů k jejich vlasti a ukazuje, že národní cítění je spojeno s přírodou, stejně jako to ukazuje obraz Julia Mařáka.

Tato díla tedy měla přispět k budování národního uvědomění, a to svým vlasteneckým zaměřením, které mělo vyjádřit touhu českého lidu po společném státu a touhu polského lidu po znovunabytí nezávislosti.

Ashraf B.

Česká hymna opěvuje úrodnou zemi. Je v ní několikrát zmíněna příroda: „voda hučí po lučinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled“. Je zde vidět pevný vztah Čechů k zemi živitelce, která je součástí národního uvědomění. Hymna je dále oslavou českého lidu, který je vychvalován: „v kraji znáš-li bohumilém duše outlé v těle čilém“. Její nápěv je slavnostní a klidný, i když se ve skutečnosti jedná o zpěv, který je součástí divadelní frašky.

Hora Říp dobře doplňuje slova české hymny a romantický styl ve výtvarném umění. Jedná se totiž o českou krajinu, ve které můžeme vidět opěvovaná země zaslíbená nebo „zemský ráj“ – modrá barva hory splývá s oblohou. Nehraje zde hora Říp stejnou roli jako hora Olymp ve Starověkém Řecku nebo hora Ararat pro Armény? Jedná se o idealizovanou představu české přírody, která slouží k vytvoření národního cítění.

Polská hymna se podobá válečnému zpěvu. Jedná se o zpěv, který má povzbudit vojáky generála Dabrowského v Itálii, protože Polsko bylo rozděleno mezi ostatní státy: „Polsko ještě nezhynulo, protože my žijeme. To, co nám cizí sebrali silou, vezmeme si zpátky pomocí meče.“ Ukazuje to, že Poláci mají dále velmi silný vztah ke své vlasti, proto zpívají „sjednotíme se ve společný národ“. Polsko je zde prezentováno jako mučedník, který již v minulosti přemohl nepřítele, tzn. švédské vojáky. Tento zpěv byl napsán roku 1797, ale už oslavuje Napoleona jako osvoboditele.

Obraz „Pád Polska“ ukazuje oddanost Poláka, který velmi expresivně vyjadřuje svůj nesouhlas s hodnostářem, který po něm žádá, aby uvolnil cestu. Na obrazu je vidět protiklad obou mužů – hodnostář je bohatě oblečen, zatímco muž na zemi je oděn prostě do černého oděvu. Celá scéna nese známky násilí, nábytek je zpustošený a shromážděný dav svědčí o nepokojích v Polsku, jehož práva na nezávislou existenci byla pošlapána mocnými sousedy.


    hodnotilo 5 uživatelů

4 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Zajímalo by mě, jak by podobný úkol vypracovali čeští žáci... Uměli by se takto vyjádřit? Dokázali by se zamyslet nad významem slov/obrazu? Zvládli by propojit znalosti historie s vlastním pozorováním?
    Děkuji za báječnou lekci.

  2. avatar

    Já bych řekl, že by to čeští žáci zvládli :-) Jen by asi nechápali obraz Říp jako obyčejnou krajinomalbu, ale jako místo počátku českých dějin podle pověstného treku praotce Čecha na Říp. A možná by si vzpomněli i na praotce Lecha :-)

  3. avatar

    Spíš co by napsali naši žáci o fr. hymně? I když asi ani tato škola není zcela běžná, jak jsem pochopila z předchozích příspěvků. Ale rozhodně skvělý článek.

  4. avatar

    To je výborný nápad! S žáky jsme při probírání francouzské revoluce rozebírali také francouzský revoluční zpěv (do rozboru Marseillaisy se mi moc nechtělo, ale proč ne). Její slova vyjadřují hlavní myšlenky revoluce - smrt tyranům, revoluce se účastní celý národ, touha po svobodě... až budu mít chvilku, tak napíšu článek s bližšími informacemi.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.