Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jaký obraz použít k doplnění rozboru české hymny?

Chystám se rozebírat s francouzskými studenty českou národní hymnu (její překlad). Ráda bych text a hudbu doplnila rozborem obrazu české krajiny ze stejného období, který by umožnil konfrontovat oba prameny a vysvětlit žákům, že tematika malebnosti české krajiny se objevuje v hudbě,  v literatuře i ve výtvarném umění. Jde o to ukázat žákům, že české umění v 19. století je součástí budování národního uvědomění.

Určitě existuje několik klasických obrazů a umělců, nemám ale po ruce české učebnice tohoto období, abych se do nich podívala. Máte prosím nějaký tip na obraz, který by se dal použít? Napadá mě Julius Mařák a jeho hora Říp – máte jiné návrhy? Ideální by bylo najít obraz, který ukazuje to, o čem se zpívá v hymně – „voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách…“.

V druhé fázi ji pak chci srovnat s polskou hymnou, která je mnohem bojovněji naladěná. K doplnění polské hymny chci použít obraz Jana Matejka „Bitva u Raclawic“. Tuto seanci budu příští týden prezentovat na dějepisném školení, kde se k ní vyjádří odborníci a dále ji použiji ve dvou třídách. Budu tak mít možnost ji vylepšit a pak ji zveřejním na RVP. Předem děkuji!


    hodnotili 3 uživatelé

10 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Zuzko, to je báječné, že chcete francouzským studentům dát nahlédnout do české duše. Myslím, že je potřeba k tomu přidat pár věcí (ale Vy to asi víte) - Škroup psal tuto píseň v době, kdy byla těžce nemocná jeho manželka; píseň se stala hymnou až mnohem později (1920) a bylo kolem toho mnoho sporů; nezanedbatelné je v této souvislosti období národního obrození (jeho význam a průběh je pro mě osobně velice sporný) atd.
    Pokud chcete obrazy z tohoto období, doporučuji na internetu hledat Adolfa Kosárka, Josefa Navrátila, popř. Julia Mařáka či Antonína Chitussiho. U těch, myslím, koresponduje nálada obrazů s náladou písně Kde domov můj. Do této nálady by mohla zapadat i Slovanská epopej od Alfonse Muchy, i když vznikla později. Určitě je také potřeba zmínit, že píseň byla napsána pro roli slepého žebráka... Držím palce.
    P.S.: Pokud byste chtěla přímo odkazy na doporučené obrazy, přidám.

  2. avatar

    Nemohu sice přidat žádné jméno ani odkaz, ale alespoň vyseknu poklonu. Chci věřit, že takto netradičně a komplexně přistupují i další učitelé dějepisu k výuce.

  3. avatar

    Já bych doporučil ještě jednoho krajináře - Antonína Slavíčka. Jinak také obrazy Luďka Marolda, Antonína Mánese a Josefa Mánese, kteří popisují život v 19. století.

  4. avatar

    Teda Zuzko, klobouk dolů - Vás kdybych měla ve škole na dějepis, tak bych byla moc spokojená :-D První co mě napadlo, když jsem četla Váš blog, byla Slovanská epopej. Přeji ať se Vám to vydaří!!!

  5. avatar

    Já se obávám, že takový obraz z té době nenajdete - je to ahistorický umělý konstrukt (ta "hymna" byla na začátku 19. století jen obyčejná písnička)... Ale k tématu můžu doporučit Smoljakovu divadelní hru Hymna :-)

  6. avatar

    Mockrát děkuji za všechny komentáře. Obraz, který vyberu, pak doplním dalšími obrazy od citovaných autorů. Jano, pokud máte tip na konkrétní obraz, budu velmi ráda. Zatím se kloník k Řípu od Mařáka, protože se dá zároveň vysvětlit, co ta hora znamená pro Čechy. Je škoda, že mi chybí rozbor tohoto obrazu od nějakého historika umění... jsem odkázaná na internet. Bylo by dobré popsat, kdo jsou osoby vpředu (děti s ovcemi na pastvě? možná se to dá interpretovat tak, že vlastenci malovali často venkovskou krajinu, protože se tam mluvilo česky, venkov má proto důležitou roli). Dále jsou nějaké osoby uprostřed, ale netroufnu si odhadnout, co dělají a jak to interpretovat. Ještě bych chtěla skromně dodat, že se (zatím :) nepovažuji za vyjímečnou učitelku. Člověk totiž může mít dobré nápady, ale realizace s žáky ve třídě je jiná věc, nemusí se to vždy povést. V každém případě si myslím, že je potřeba mnoho let praxe, aby o sobě člověk mohl říct, že je dobrý učitel. Ale v tom je také kouzlo tohoto povolání - nemám strach, že se za pár let budu nudit!

  7. avatar

    Pak zbývá Říp bez postav, např. Mikoláš Aleš.

  8. avatar

    Když se podíváme na tvorbu českých malířů v době, kdy zní poprvé "hymna" ve Fidlovačce, najdeme dost často obrazy typu "italská krajinka s altánkem" nebo pastorální výjevy, které moc nesouvisejí s vlastenectvím... A našli bychom k nim i odpovídající texty literární. Například Mařák je malíř o několik generací pozdější - vždyť se narodil v roce 1832 (a kdy vlastně namaloval obraz Říp?). Proto se mi nezdá krajinomalba jako dobrý příklad cíle, který chce být v lekci ukázán. Spíše se mi zdá, že je to ukázka, jak by historik postupovat neměl... Možná by bylo lepší ukázat žákům texty a obrazy a hudbu, která se v té době opravdu tvořila, a nechat je, ať si z toho sami vyvodí své závěry, a ne mít závěr už předem daný :-) Obraz z té doby je např. Krajina s Belvederem od Antonína Mánesa: http://abicko.avcr.cz/2008/9/04/

  9. avatar

    Tak mě napadá: co nechat krajinky krajinkami a zkusit to z jiného soudku. Opona ND?

  10. avatar


    Je moc prima přečíst si rozdílné názory zaměřené na jednu konkrétní tematiku. Myslím si, že v tomto případě není jednoznačné řešení. Asi nestačí jen předkládat názorné ilustrace podle svého nejlepšího svědomí. Navíc je třeba si uvědomit, že i relativně přesné pojmenování i předávané informace jsou do jisté míry naše znalosti o vzniku a zařazení konkrétního díla do kontextu umělecké tvorby určitého historického období. Vždy se tedy v nich odráží - „dospělácký pohled na svět“.
     
    A jak bych se snažila žákům přiblížit výrazovou složku naší hymny?
    Každopádně bych nezdůrazňovala její slovně popisnou složku a použila přímou motivaci poslechem.
    Volbu kroků by pak podmiňoval věk žáků (studenti mohou své pocity vyjadřovat slovně, pro mladší je vhodnější výtvarné zobrazování ...).
    Zpočátku se sice práce nedaří a vyučující musí mít hodně trpělivosti (žáci umí většinou popisovat jen to, co je jim důvěrně známé a pocity chápou v souvislosti s vnějšími projevy).
     
    Je samozřejmostí, že při prezentaci pocitů i výtvarných zobrazení musí být pedagog velmi citlivý. Nejdůležitější je snaha o pravdivou výpověď, nedokonalé vyjadřovací prostředky by pak neměly žáky příliš omezovat.
     
    Výuka prostřednictvím historických a uměleckých souvislostí je založena převážně na faktografii, ta by měla být doplněna vhodně zaměřenou činností. Nebo lépe obráceně - dobře zvolená činnost doplněna přiměřenou mírou faktů.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.