Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Žáci by měli umět nejen popsat, ale hlavně interpretovat dokument

Jaké má ve výuce dějepisu a zeměpisu místo dokument? Ve Francii se žáci učí na základě dokumentu (v dějepisu historického pramene) historii sami vytvářet. Ve francouzských učebnicích jsou velmi často dvojstránky s několika dokumenty, u nich otázky a nakonec shrnující otázka. Výklad ale nikde – to, co si má žák zapamatovat, si musí napsat do sešitu sám na základě dokumentů.

Je tedy velmi důležité umět tyto dokumenty nejen popsat, ale také interpretovat. Uvedu příklad obrazu, který se dá využít při výuce velké francouzské revoluce: nedokončená malba slibu třetího stavu v míčovně z 20. června 1789 (slíbili, že se nerozejdou, dokud nevypracují pro Francii ústavu) od malíře Davida.

Serment

Serment 2

Nejdřív je nutné žákům vysvělit, proč se jedná o důležitý historický pramen: tato je scéna symbolizuje konec absolutistické vlády Ludvíka XVI. a přenesení moci z krále na lid. Dále je nutné prezentovat dokument: vysvětlit, o jaký typ dokumentu se jedná, kdo je autor a upřesnit kontext.

Tento obraz můžeme rozebrat vždy ve dvou fázích: 1 – POPIS (P), 2 – INTERPRETACE (I). Zde jsou možné otázky:

1 – Co dělá osoba uprostřed? (číslo 1)

POPIS: čte text slibu (můžeme si ho přečíst ve třídě s žáky), je uprostřed obrazy, všechny postavy jsou otočené k němu

INTERPRETACE: text, který čte, je důležitý, týká se všech přítomných a také celého národa, na který se řečník obrací

2 – Co dělá většina poslanců?

P: Dívají se na řečníka, zvedají ruku, aby složili slib a aby dali najevo svůj souhlas.

I: Prozrazuje, že všichni zúčastnění souhlasí a jsou nadšeni.

3 – Popište gesta lidí označených čísly 2, 3, 5 a 6. Ukažte, že jsou zastoupeny různé složky obyvatel (žákovi pomůže popis jednotlivých osob, který je pod druhým obrázkem).

P: staří i mladí (číslo 2), představitel katolické a protestantské církve (3), aristokrat a rolník (5)

I: jednota celého národa

4 – Popište postoj skupiny lidí s číslem 4 (vpravo dole).

P: jeden poslanec odmítá složit slib, jiný poslanec ho brání před útoky ostatních

I: je respektováno jedno z hlavních lidských práv: svoboda slova

5 – Odkud do místnosti proudí vzduch a světlo?

P: zleva nahoře, jsou zde shromážděni zástupci lidu, muži, ženy i děti

I: poslanci, kteří skládají slib reprezentují celý národ

Tolik tedy konkrétní příklad, snad se někomu bude hodit ve výuce!


    nikdo zatím nehodnotil

8 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Milá paní Zuzano, děkuji za tento příspěvek.
    Nenapadlo by mě, že by mohly "naukové" učebnice vypadat také jinak, než spousta textu s (případně) podtrhanými slovy.
    Vámi popisovaný postup jistě klade velké nároky na učitele. Dokáže z podobných obrazů opravdu vyčíst vše potřebné? Máte k učebnicím něco jako metodiky, které by pomohly klást ty správné otázky?

  2. avatar

    Také děkuji. Učebnici (cvičebnici) tohoto typu bych velice uvítal. Občas si takovýto materiál vytvořím, ale jsou to jen izolované kousky. Žáci by takto měli pracovat systematicky. Mimochodem: Obrázky v našich učebnicích velikosti 3 x 3 s takovým přístupem evidentně nepočítají.

  3. avatar

    Děkuji za Vaše názory. Ve francouzských učebnicích jsou těchto dokumentů a pokynů jak postupovat stovky. Pokusím se dát dohromady pracovní listy a umístit je na DUMy. K otázce jestli žák dokáže vyčíst vše potřebné - u dokumentu jsou vždy otázky, které ho vedou. Pro učitele existují metodické materiály. Záleží na vydavateli, jak jsou detailní, ty nejobsáhlejší dávají kompletní odpovědi, což je obrovská výhoda. Když učitel začíná, může se tak inspirovat těmito pokyny a po pár letech zkušeností už je schopen interpretovat dokumenty sám. Výhoda je v tom, že ty nejdůležitější dokumenty jsou ve všech učebnicích, učitel tak může zkombinovat různé interpretace a vytvořit si svůj vlastní komentář. Každý učitel má také základ, který získal během studií - rozbor různých druhů dokumentů je stěžejní schopností, kterou se studenti naučí na univerzitě při studiu historie. Vzpomínám si třeba na přednášky, kde jsme strávili celou hodinu rozborem a interpretací aténské mince (starověké Řecko) nebo karikatury papeže (reformace). Máte také pravdu, že k pořádné interpretaci je nutné mít velký obrázek, aby tam bylo něco vidět: výše zmíněná malba přísahy v míčovně plus otázky zaberou v učebnici dějepisu dvě stránky. Vypovídá to o francouzském přístupu k výuce: vybrat pár stěžejních dokumentů (zatímco české učebnice jich často dávají příliš mnoho, někde jsem viděla až 10 dokumentů na stránce) a rozebrat je do nejmenších detailů. Žáci se tak naučí metodu a jsou schopni sami interpretovat podobné dílo.

  4. avatar

    Pracovní listy od Vás by byly vynikající. Doufám, že Vás neopustí elán a dočkáme se jich. Držím palce.

  5. avatar

    Elánu mám spoustu, navíc je to docela jednoduché - stačí přeložit a trochu přizpůsobit pracovní listy, které používám při výuce. Problém je v tom, že k většině dokumentům nemám český překlad, takže je potřeba ho buď najít nebo přeložit. A aby byl pracovní list použitelný, je třeba udělat kvalitní překlad, což chce čas. Přitom třeba český překlad už existuje, ale já tu nemám bohužel přístup do české knihovny, takže jsem odkázaná na internet a na svých pár českých knih. Ale do budoucna s tím počítám, snad o letních prázdninách.

  6. avatar

    Já vím, že učitelé v praxi prostě nemívají moc čas něco si extra přitvořit, ale zrovna čtenáři těchto blogů to myslím zvládají lépe.
    Před dvaceti lety jsem dostal darem tři obnošené učebnice francouzštiny jako mateřštiny - jazyk i literaturu, pro ročníky dva tři před maturitou (Hatchet). Kardinální rozdíl v samotném pojetí oboru byl patrný nejen tehdy, ale dodnes. Úplně totéž v holandské učebnici literatury, která se prolínala s dějepisem docela nestydatě, a ovšem to tehdy (1994 a tam) vadilo jenom nejzkamenělejším, například Městskému G v Amsterdamu. Prolistovat si je, prokouknout jejich pojetí a uspořádání je snadné, i navzdory cizímu jazyku. A hned vidíme, co bychom měli dávat do úloh k textům, jak se ptát, co vůbec hledat v textu a obraze a události a v zážitku.
    Pak už jenom mít ten čas si to napsat... Jasně, že tohle mohli čeští nakladatelé udělat už před 15 lety - jenže se budete divit: vůbec o to nestáli. Pan Talián nasadil chrlení zastaralostí, prostě proto, že učitelstvo si žádalo dostat přesně to, co už znali. Na novinky říká český učitel: "Ale to já dělám už dávno." A nevidí, že dělá něco hodně odlišného. Těch, kteří opravdu dělají něco "nově", třebas už dávno, je fakt maličko. Je moc dobré, že se tu od Zuzany dozvídáme tak nápadité a užitečné věci, měla by je spíše začít prodávat a my kupovat, protože jinak se vysílí, a pramen zdarma nám vyschne!
    K rozdílu mezi popisem a interpretací:
    Není to vždycky úplně jasné, jak vysoko nad doslovným porozuměním se interpretace nese. Podívejte se na zadání "INTERPRETACE: text, který [řečník na obraze] čte, je důležitý, týká se všech přítomných a také celého národa, na který se řečník obrací" - to se z obazu samého možná fakt moc vyinterpretovat nedá, kdybychom nevěděli, že je to právě tahle slavná situace. A když to víme, už to je možná spíše popis, nebo vyvzpomenutí si údaje.
    Ale když si prohlídneme a popíšeme, jak jeden brání druhému, aby nezabránil řečníkovi v četbě, to už se dá intepretovat, jako že brání jeho svobodu slova.
    Možná to vypadá jako maličkosti, ale někdy chceme naučit žáky mimo jiné taky tomu, že se dokážou věrně držet reality ve svých úsudcích, a že vědí, kdy naopak silně hypotetizují, anebo kdy vysuzují velmi pravdědpodobně.
    Ale taky se těším, co nám Zuzana nabídne dál!

  7. avatar

    U nás mi chybí jakákoli výuka "čtení" obrazů. A přitom by to mohlo být tak zajímavé! Například jak interpretovat renesanční obrazy. I v tomto případě se mi líbí využití čtenářských strategií, aby žáci pochopili, že i k obrázku lze položit otázku nebo zjistit, že něčemu na obraze nerozumíme.
    Onen rozdíl mezi interpretací a popisem se asi týká i Bloomovy taxonomie. Pro někoho je výklad obrazu interpretací a pro někoho jen odpapouškováním údajů. Záleží na stylu výuky i osobnosti člověka.

  8. avatar

    Na oplátku přidávám obraz k dějinám Anglie (Británie), který se s dětmi nádherně rozebírá - Cromwell rozpouští parlament (1653). Najdete ho např. zde http://gme-ada.grolier.com/page?tn=/article/mediaback.html&slp_id=eh123&uid=10145653. Je plný symbolů, za povšimnutí stojí např. nápis na stěně (This house is to let), státní symboly v čele, sedící postava na předsednickém křesle, skupina vlevo (se slovy Be gone you rogues. You have sat too long...)a skupina vpravo, co se děje u stolu, co tam leží za dokument. Můžeme se zamyslet i nad významy lva, sovy, otevřených oken...

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.