Rozbor mapy v písemce z dějepisu

Mapa Evropy a plánek města Lübeck ve 13. století mohou sloužit jako podklad k písemce. Tento druh dokumentů je ve francouzském dějepisu pravidelně využíván – opět se zde propojuje dějepis se zeměpisem.

Tuto písemku se chystám použít v lednu pro zopakování dvou kapitol s tímto obsahem:

1. téma: Městská kultura a společnost (11.-13. století)

I – Nová dynamika ve městech

A – Rozvoj měst a jeho formy

B – Příčiny rozvoje měst

II – Města jako místa svobody a modernizace

A – Politická emancipace měst

B – Hierarchizace společnosti a organizace řemesel

2. téma: Křesťanství a středověká společnost (11.-13. století)

I – Církev upevňuje svoji autoritu

A – Základy křesťanství

B – Hierarchické uspořádání církve

C – Upevnění moci církve vůči politické moci

II – Životní etapy středověkého člověka určuje církev

A – Křesťanské prostředí

B – Křesťanský čas

III – Církev a ostatní formy víry

A – Rozmach křesťanství

B – Církev a heretici

Zde je obsah písemky:

Název: Lübeck: rozmach středověkého města

Dokument 1: Města ve středověké Evropě ve 13. století

Města středověké Evropy ve 13. století

Dokument 2: Plánek města Lübeck ve 13. století

Plánek města Lubeck

Pro upřesnění: s dokumentem č. 1 jsme pracovali během výuky, takže ho žáci znají. O Lubecku žáci ví možná jen to, že se jedná o město hanseatické ligy, jinak jsme o něm ve výuce vůbec nemluvili. Probírali jsme ale do detailů situaci Brug a Benátek, včetně plánků těchto měst. Za úkol pak žáci měli rozbor plánku Remeše, kde byly podobné otázky jako ty v písemce. Znamená to, že mají na příkladu Lübecku aplikovat dovednosti, které se naučili.

Zde jsou otázky:

1 – Popište situaci města Lübeck.

Očekávaná odpověď: u soutoku řek Trave a Wakenitz, téměř ostrov, blízko močálů (dok. 2), na pobřeží baltského moře, ústí zde hlavní námořní a pozemské obchodní cesty (dok. 1).

2 – Město bylo založeno roku 1143. Jaké jsou jeho hlavní aktivity ve 13. století? Kdo jsou nejvýznamnější ekonomičtí partneři?

Součást hanseatické ligy, význam obchodu (dok. 1).

Na dok. 2 mají žáci najít přístav, trh, čtvrt obchodníků… tyto informace potvrzují, že se jedná o obchodní aktivity.

Srovnání obou dokumentů: žáci mají najít v dok. 2, že v Lübecku je trh se solí a se dřevem, tuto informaci spojí s dok. 1, který ukazuje námořní cesty – sůl se dováží z Francie a dřevo ze Skandinávie.

Nakonec mají žáci tyto informace vysvětlit: proč dochází v tomto období k rozvoji obchodu.

3 – Jaké další aktivity se rozvíjí v Lübecku?

Na dok. 2 je vidět „čtvrt řemeslníků“ a „dům cechů“, žáci vysvětlí, proč se rozvíjejí řemesla.

4 – Vysvětlete význam pečetí. Kdybyste měli navrhnout pečeť pro město Lübeck, jaké symboly byste vybrali? Proč?

Tato otázka je trochu netradiční, jde mi o to celou písemku trochu odlehčit. Zároveň si mají žáci vzpomenout na to, co jsme říkali v hodině – rozebírali jsme pečeť města Ypres a ukazovali si, že tam jsou symboly její politické nezávislosti – opevnění, tržiště a strážní věž. Žáci tedy mají za úkol vybrat předmět, který nejlépe vystihuje aktivity města. Nebudu vás víc napínat: Lübeck má ve své pečeti obchodní loď! Žáci ale mohou napsat něco jiného, pokud to zdůvodní.

5 – Jak se v Lübecku projevuje přítomnost církve?

– katedrála a sídlo biskupa jsou v místě původního města z 12. století

– 4 kostely

– hospic: církev se stará o nemocné

– klášter dominikánů a františkánů: jsou až z 13. století, odpovídají snaze církve upevnit svoji moc ve městech

Nakonec budou mít žáci za úkol napsat krátkou dizertaci na téma „Jak můžeme na základě příkladu Lübecku charakterizovat evropská města ve 13. století?