Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Písemka ze zeměpisu ve Francii

Ve Francii se pravidelně aktualizují témata, která se probírají ve škole – letošní novinkou zeměpisu je udržitelný rozvoj. Tentokrát už mluvím přímo z praxe, jelikož od září učím na pařížském lyceu Louis le Grand ve třídě „seconde“, což odpovídá našemu prvnímu ročníku gymnázia. Zde je moje první písemka ze zeměpisu, kde má žák za úkol rozebírat dokumenty a vysvětlit je pomocí svých znalostí.

Jednotlivé dokumenty mohou být použity samostatně ve výuce při probírání problematiky udržitelného rozvoje nebo v rámci případové studie, která vybízí ke srovnávání informací  z různých zdrojů.

Rozbor dokumentů – udržitelný rozvoj, výzva pro planetu

Dokument 1: Mapa ekologické stopy (tzn. plocha země, kterou potřebuje každý obyvatel daného státu pro uspokojení svých základních potřeb, ty odpovídají životnímu stylu v konkrétní zemi)

Tento dokument se dá použít samostatně při výuce. Jde o to, aby žák nejdřív popsal situaci v celosvětovém měřítku: nerovnováha, ekologická stopa každého státu je jiná, rozdíly jsou obrovské (konkrétní příklady). Následuje popis ve větším měřítku, žák se pokusí vytvořit několik skupin států (obvykle 3 až 4) s podobnými charakteristikami. Následuje vysvětlení příčin (životní styl bohatých zemí je náročný na spotřebu energie, stravovací návyky, atd.). Je dobré také vysvětlit odchylky: proč má největší ekologickou stopu Kuvajt a Spojené arabské emiráty, když neodpovídají charakteristikám bohatých zemí Severu?

Empreinte ecologique

Dokument 2: Vícerychlostní řízení světa – ratifikace kjótského protokolu (1997)

tmavě zelená: země, které ratifikovaly kjótský protokol a zavázaly se ke snížení emisí skleníkových plynů

světle zelená: země, které ratifikovaly kjótský protokol, ale bez konkrétních závazků

červená: země, které neratifikovaly kjótský protokol

Při samostatném použití tohoto dokumentu je dobré zdůraznit, že zde opět vidíme rozdělení světa na dvě části: země Severu, které ratifikovaly kjótský protokol a chtějí tedy aplikovat politiku udržitelného rozvoje (je nutné zdůraznit absenci velké mocnosti a země, která je na druhém místě ohledně skleníkových plynů), a země Jihu, které ho ratifikovaly bez konkrétního závazku nebo vůbec.

Kyoto

Dokument 3 : 49 nejméně rozvinutých zemí, které mají jiné priority než udržitelný rozvoj

Dokument potvrzuje informace z předchozích dvou a potvrzuje, že nejchudší země světa se nacházejí na « Jihu ».

PMA

Dokument 4: Karikatura – udržitelný rozvoj podle ilustrátora Chappatte (text: „Jsem proti vodě v plastových lahvích!“)

Při využití dokumentu v hodině žáci začnou podrobným popisem karikatury, aktivují tak mimo jiné svou slovní zásobu. Není zbytečné chtít po nich, ať pojmenují věci, které vypadají samozřejmé (dítě na zádech ženy pláče, asi má hlad, druhé dítě je vyhublé a sedí, nemá sílu, aby vydrželo stát, popis obydlí domorodců, místních produktů, které domorodci prodávají… na druhé straně prototyp západního bohatého turisty). Tento popis jim nabízí argumenty, pomocí kterých žáci vysvětlení nepochopení mezi obyvateli Severu a Jihu.

Caricature N-S

Dokument 5 : Udržitelný rozvoj a výhrady zemí Jihu

„Rostoucí zájem o problematiku udržitelného rozvoje je spojen se znepokojením zemí Severu, které čelily od 70. let 20. století ekologickým problémům způsobených jejich ekonomickým růstem. Pojem udržitelný rozvoj tak byl od samého počátku považován za výraz zemí Severu (…).

Opatření k ochraně životního prostředí v koncepcích rozvojové politiky zemí Jihu často chybí. Mezinárodní instituce, které se zabývají rozvojem zemí Jihu, je postupně berou v potaz, to ale vůbec neplatí u celostátních institucí ani u jednotlivců. Ti jsou totiž nadále skeptičtí k nadšení některých zemí Severu pro politiku udržitelného rozvoje. Jakým právem nutí rozvojové země k tomu, aby zvýšily své výdaje na ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů ve jménu blaha lidstva? Někteří dokonce mluví o environmentálním kolonialismu.“

Zdroj: „Jak získat rozvojové země pro politiku udržitelného rozvoje?“, Sborník GEMDEVu (Sdružení  pro studium globalizace a rozvoje), 2005

OTAZKY

1 – Co je to ekologická stopa? Najděte zemi, kde je tato stopa největší a vysvětlete proč. Zkritizujte tento indikátor za pomocí dokumentu č. 2. (dokumenty 1, 2 a 5)

Co je to ekologická stopa?

Žák nejprve zopakuje definici, kterou se naučil v hodině. Dále svoji odpověď zdůvodní, aby ukázal, že definici pochopil.

Najděte zemi, kde je tato stopa největší a vysvětlete proč.

Viz specifická situace Kuvajtu, Spojených arabských emirátů. Žák může také vysvětlit příčiny vysoké ekologické stopy USA.

Zkritizujte tento indikátor za pomocí dokumentu č. 2. (dokumenty 1, 2)

Ukazatel ekologická stopa není dostačující. Poukazuje na životní styl obyvatel jednotlivých zemí, ale nevypovídá o tom, jak se tyto země starají o své životní prostředí. Svědčí o tom příklad Číny: podle dokumentu 1 patří do skupiny zemí s nízkou ekologickou stopou, dokument 2 ale ukazuje, že se jedná o největšího producenta skleníkových plynů na světě. Čína tak předčila USA, které jejichž životní styl zanechává podle dokumentu 1 největší ekologickou stopu.

2 – Proč je „udržitelný rozvoj“ výrazem bohatých zemí? Použijte dokumenty 2, 4 a 5 a své vlastní znalosti.

Termín „vymyslely“ země Severu (dok. 5, žáci na základě vlastních znalostí vysvětlí kontext) a především tyto země se ho snaží respektovat (dok. 2 a 5). Země Jihu se mu zatím brání, jedná se tedy o další střet dvou různých potřeb těchto skupin zemí, jak to ukazuje dokument 4.

3 – Proč je téměř nemožné aplikovat principy udržitelného rozvoje v celosvětovém měřítku? (dokumenty 2, 3 a 4)

Vše záleží na prioritách jednotlivých zemí. V zemích Jihu jde především o ekonomické priority a často o pouhý boj o přežití (viz současný hladomor v severovýchodě Afriky), který vyžaduje okamžité řešení. V zemích Severu jsou naopak základní potřeby většiny obyvatel uspokojeny. Tyto země navíc mají finanční prostředky, aby se zaměřily na politiku udržitelného rozvoje, kterou je nutné plánovat na desetiletí dopředu. Odmítnutí USA podepsat kjótský protokol ukazuje, že neshody panují i mezi zeměmi Severu. Aby byly principy udržitelného rozvoje efektivní, je naopak nutné, aby je aplikovalo co nejvíce států…

4 – Vysvětlete pojem „environmentální kolonialismus“ (dokument 5).

Tento výraz připomíná bolestivá místa ve vztazích mezi bývalými koloniálními mocnostmi Severu a jejich koloniemi, dnes zeměmi Jihu. Tato stránka dějin je pořád v živé paměti aktérů, nové konflikty ohledně udržitelného rozvoje proto oživují toto dědictví minulosti.


    nikdo zatím nehodnotil

2 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Zuzana nám vybírá hodně silné podněty! Myslím, že u nás dost učitelů rozumí environmentalistické problematice, já tu písemku jakožto laik nemůžu obsahově nijak posuzovat, ale vidím, že se soustředí velmi značně na žákovu dovednost spojovat informace, usuzovat, vyvozovat závěry. To asi není žádný Scio test, že ne? (Proč vlastně je u nás tolik škol nakupuje?)

    Ale moc rád bych se dozvěděl dvě věci - a to by nám mohlo taky pomoct: Jak tedy ti žáci dopadli? Rád bych viděl pár odpovědí, které dávali, jak Zuzana posuzuje celkově účinnost své výuky ve světle téhle písemky...

    A zadruhé, nebo vlastně ještě víc bych potřeboval vědět, jak se o těch problémech na mapách z písemky žáci v "seconde" učili, jak je vyučovala. Jenže to není na blogový příspěvek, ale na kurs... U nás se to tak neví, nebo se na to nemyslí, ale v cizině už desítky let probíhají profesní spory o to, zda nechat různé testy, aby ovlivnily výuku - aby diktovaly učiteli, co a jak vyučovat, když má škola uspět v nějakých krajských nebo celostátních testech typu "státní maturita" nebo "plošné testy v pátém ročníku". Ten vliv testů na výuku je velmi razantní (a zejména těch primitivních, co se rychle zaškrtnou a rychle spočítají a někoho pak rychle ze studií vyškrtnou... nebo některé škole rychle peníze odeberou). Proto by bylo dobré vědět co nejvíc o tom, jak se vede výuka k písemce, nad kterou učitel/ka při přípravě i při opravování prosedí několik nocí. (Víte, že podle posledních průzkumů děti v ČR nejvíc na světě nenávidí školu, že ano? Že by jim scházely takovéhle písemky, učitelky a způsoby výuky?)

  2. avatar

    Děkuji za komentář Ondřeji. Tuto písemku budu dávat studentům až zítra (doufám, že ji tady mezitím nenašli...), pár odpovědí jsem opíšu. V úterý jsem dávala jiné třídě podobnou písemku a trochu mi přijde, že se to studenti snaží "okecat" na úkol přesných znalostí, na to je třeba dávat pozor. To je trochu problém francouzské metody - pokud člověk zvládnul metodu a umí rozebírat dokumenty, je to důležitější než samotné znalosti. Což možná zas tak nevadí, protože přesná data člověk hned většinou zapomene a když je potřebuje, tak si je pomocí internetu může během pár vteřin najít.
    V této písemce jsou dva druhy otázek - znalostní a "přemýšlecí", většinou jsou propojeny. Třeba když se zeptám, jaká je definice udržitelného rozvoje, tak mi všichni studenti zopakují doslova definici, kterou jsem jim nadiktovala. Takže na tuhle otázku mají všichni plný počet bodů, rozdíly jsou vidět hlavně v odpovědích na "přemýšlecí" otázky. Jen s tou poznámkou, že letos jsem na škole, kam se už do konce života určitě nedostanu, je to jedna z nejlepších, co ve Francii vůbec existuje, takže mám naprosto vyjímečné žáky a můžu si tedy dovolit dát jim náročné písemky.
    Co se týče výuky - po teoretické části vždy následuje rozbor dokumentů, třeba dokument č. 1 (mapa ekologické stopy) jsme rozebírali ve výuce. Až budu mít chvilku, tak o tom zkusím napsat víc. Těch možných témat je neskutečně mnoho. Třeba jak využít karikaturu ve výuce zeměpisu. Ve francouzských učebnicích existují speciální stránky zaměřené na metodu, kde se žák dozví, jak má vypadat rozbor karikatury, rozbor textu, atd. Třeba k té karikatuře v písemce by měli být minimálně schopni říct, že karikatura ilustruje rozdíl mentality lidí z bohatých a chudých zemí. Myslím si, že ten obrázek je velmi výstižný a krásně ukazuje, jaká je propast mezi životních stylem a prioritami lidí z těchto dvou různých světů.
    Ráda bych taky dodala, že jsem nad vymýšlením této písemky opravdu strávila hodně času, ale hrozně mě to bavilo. Je to opravdu náročné, protože člověk musí dlouho přemýšlet nad tím, jestli otázky sedí, jestli je to všechno dost logické. Správně by tam navíc měla být ještě mapa v jiném měřítku, protože zeměpisáři jsou posedlí studiem nějakého jevu v různém měřítku.
    Jinak ale doufám, že to bude bavit taky žáky - pro informaci na tuto písemku mají cca 50 minut (ve Francii trvají vyučovací hodiny 55 min) a popíšou průměrně čtyři stránky A4. O víkendu tedy přidám konkrétní příklady odpovědí. Ještě jednou díky za tuto diskuzi!

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.