Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jak učit Velkou Moravu: návrh k diskuzi

Je pro žáka důležité, aby si zapamatoval jména všech velkomoravských knížat nebo aby pochopil, proč dnes píšeme latinkou a jiní Slované cyrilicí? Přikládám návrh zpracování učiva o Velké Moravě a předpokládám, že si najde zastánce i odpůrce. Zajímal by mě názor historiků i nehistoriků. Hlavní důraz kladu na aktivní účast žáků a na to, jak minulost vysvětluje současnost.

Poznámka 1: zaměřila jsem se na náboženský vývoj říše, je samozřejmě třeba zmínit také význam řemesel a další podrobnosti

Poznámka 2: odpovědi na otázky označené kurzívou v pracovním listu chybí, žák má za úkol doplnit je sám

Velkomoravská říše

K čemu slouží tato kapitola z českých dějin…

  • abychom pochopili, proč dnes píšeme latinkou a východní Evropa cyrilicí, i když prvním psaným jazykem u nás byla právě cyrilice…
  • a proč můžeme na základě těchto informací označit české země za srdce Evropy

I – Přijetí křesťanství: vítězství Východu

  • V 9. století vznikl na území dnešní Moravy stát nazvaný Velkomoravská říše.
  • Již tuto říši můžeme označit za křižovatku mezi Východem a Západem: Byzantská a Franská říše zde chtěly prostřednictvím křesťanství posílit svůj vliv.

  • OTÁZKA: Znáte nějaký další příklad z dějin, kdy se české země musely rozhodovat mezi Východem a Západem?
  • Například po druhé světové válce měly na výběr mezi západními demokraciemi a SSSR.
  • Tentokrát zvítězila východní Evropa: křesťanství k nám přinesli knězové Konstantin a Metoděj z Byzantské říše roku 863.
  • OTÁZKA: Tito knězové byli bratři a pocházeli ze Soluně. Srovnej s mapou: který národ tam tehdy žil? Jakým jazykem mohli Konstantin a Metoděj hovořit?
  • V Soluni žilo mnoho Slovanů, knězové proto ovládali slovanský jazyk.
  • Konstantin a Metoděj ovlivnili také jazykový vývoj Velké Moravy:

-          při bohoslužbách používali slovanský jazyk

-          sestavili první slovanské písmo hlaholici

-          přeložili hlavní části Bible

  • Jejich dílo bylo úspěšné: získali pro křesťanskou víru většinu národa. Byli proto prohlášeni za svaté: 5. červenec je dnes státním svátkem.
  • OTÁZKA: Proč se dá říci, že u nás v 9. století převážil kulturní vliv Východu?
  • V západní Evropě se při bohoslužbách používala latina, u nás to byl slovanský jazyk, který k nám přišel z Byzantské říše.

II – Konec slovanské bohoslužby: vítězství Západu

  • Po smrti Konstantina a Metoděje byli jejich žáci vyhnáni ze země.
  • OTÁZKA: Kam se podle vás uchýlili? Pomůže vám, když si vyhledáte, které evropské národy dnes píší cyrilicí.
  • Jejich žáci se uchýlili do východní Evropy. Proto dnes například Bulhaři používají cyrilici.
  • U nás nakonec zvítězil kulturní vliv Západu: bohoslužby se začaly opět konat latinsky. Proto se na našem území ustálilo písmo latinka.

SHRNUTÍ

  • OTÁZKA 1: Jak byste vysvětlili, že dnes Češi nebo Poláci píší latinkou a Bulhaři či Rusové cyrilicí? Jsou to přece všichni Slované…
  • U západních Slovanů (Češi, Poláci, atd.) nakonec zvítězila západní latinská liturgie, zatímco u většiny jižních a východních Slovanů zvítězila východní byzantská a tedy slovanská liturgie.
  • OTÁZKA 2: Jakým způsobem se na našem území střetl kulturní vliv Východu a Západu? Jak proto můžeme popsat tehdejší situaci českých zemí?
  • Pokřesťanštění pohanských národů bylo pro Franskou i Byzantskou říši prostředkem k upevnění jejich politické a kulturní moci nad střední Evropou. Na našem území se tyto dvě moci střetly, můžeme proto nazvat Velkomoravskou říši křižovatkou mezi Východem a Západem nebo také územím v srdci Evropy.

    nikdo zatím nehodnotil

7 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Zuzano, pokud se v úvodu takto přímo ptáte, co je pro žáka důležitější - zda přesná faktografická znalost, anebo uvedení historických událostí do souvislostí s dneškem - tak odpověď je nasnadě: určitě kontext minulosti se současností. Možná však ani není úplně nutné rozhodovat se striktně ve smyslu "buď, anebo", sama nepochybně víte, že ke správnému a nezkreslenému poznání historie je třeba mít k dispozici i určitou sumu faktografie (dat, jmen a událostí), ale tato faktografie by neměla být žákům vykládána zbytečně detailně, samoúčelně a s tím záměrem, že příště bude vše pouze důkladně prozkoušeno a neznalosti "odměněny" pětkami, aniž by bylo ověřeno, zda si žáci vše osvojili v souvislostech a s porozuměním kontextu. Takže znalost jmen velkomoravských knížat u žáků? Ano, proč ne, ale s pochopením žáků toho, jaké důsledky mělo a má velkomoravské období pro další vývoj v českých zemích a šířeji ve střední Evropě.
    A ještě dvě drobné faktické poznámky - prvním psaným jazykem u nás byla hlaholice, až poté následovala její zjednodušená forma, zvaná cyrilice, z níž se vyvinula dnešní azbuka. A co se týká Vámi dotčeného rozhodování tehdejšího Československa mezi Východem a Západem v období po skončení 2. světové války, tak to zas úplně svobodný a nezaujatý výběr nebyl, spíše jsme se jako ne příliš silný stát dostali, bohužel, do sféry vlivu Sovětského svazu, tj. do východního bloku, ačkoliv dříve v dějinách převládala orientace na Západ. A navíc jsme naneštěstí neukázali Sovětskému svazu, "zač je toho loket" tak, jako Finsko, tudíž jsme chtě nechtě museli "dobrovolně" vstoupit do přátelského svazku "na věčné časy" se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy.

  2. avatar

    Děkuji za Vaše poznámky pane Franci. Souhlasím s tím, že znalost faktografických údajů je nutná, jinak by žáci "vařili z vody". Kladu si ale otázku, jak tolik informací do výuky vměstnat. V sobotu si vyzkouším v praxi, jestli tu Velkou Moravu stihneme probrat za 45 minut. Chci přidat k učivu ještě dva dokumenty ("panonské legendy" a vyhnání staroslověnských kněží) a k nim otázky, což zabere také čas, protože žáci si musí texty přečíst a zamyslet se nad odpověďmi. Je otázkou, kolik času si může učitel dějepisu "dovolit" věnovat právě Velké Moravě, když chce stihnout celý program.

    Je také otázkou, jak pojmout přímo výklad o Velké Moravě. Příručka Náměty pro tvořivou výuku od nakladatelství Scientia vyjmenovává očekávané výstupy RVP ZV:
    1 - žák zná pojem Velká Morava a jmenuje představitele knížectví (to tedy znamená znát jména všech knížat)
    2 - žák objasní vývoj říše a její postavení v evropských souvislostech
    3 - ví, kdo byli Konstantin a Metoděj, proč byli povoláni, objasní původ staroslověnštiny a hlaholice
    4 - uvede příklady románské kultury, zmíní se o vývoji řemesel a obchodu v době Velkomoravské říše

    Troufám si říci, že ve Francii by měl učitel za úkol probrat třetinu tohoto učiva, a to buď politické dějiny (1 a 2), kulturní dějiny - otázku jazyka a náboženství (3) nebo dějiny umění (4). Jak jsem již uvedla dříve, účelem je, aby se žák na základě vybraných příkladů "naučil učit" a byl pak schopný zpracovat i jiné téma, které se ve škole neprobíralo.

    Na základě požadavku RVP má tedy učitel dvě možnosti: buď zvládne třídě vyložit toto všechno bleskovou rychlostí, nebo si vybere jeden úhel pohledu a ten probere podrobně, s dokumenty a dotazy pro žáky. Problém je totiž v tom, že monolog odříkaný učitelem jde rychle, ale když chce učitel zapojit prostřednictvím dokumentů žáky, jde to mnohem pomaleji. Skoro bych řekla, že záleží na tom, jestli má mít žák mnoho povrchních znalostí nebo málo "dobře pochopených" znalostí, ke kterým zná souvislosti.

    Na základě této "filozofie" by myslím vypadala i konkrétní písemka:

    Možnost 1: Pokud má mít žák hodně povrchních znalostí, tak se učitel bude ptát na konkrétní fakta. Přesně jak píšete: neznalost by pak byla odměněna pětkami - tato písemka ale ověřuje hlavně to, jestli žák den před písemkou věnoval půl hodiny tomu, aby se vše naučil nazpaměť. Tento typ zkoušení jde rychle, žák u odpovědí nemusí moc přemýšlet a písemka tak může obsáhnout celé učivo.

    Možnost 2: Pokud je učivo zaměřené například na náboženskou otázku, žák dostane pár "přemýšlecích otázek" za cenu toho, že velkomoravské gombíky, kostely či jména knížat půjdou stranou. Zvlášť pokud nechce učitel strávit měsíc probíráním Velké Moravy a zjistit na konci školního roku, že moderní dějiny si žáci musí doplnit samostudiem.

    Myslím si tedy, že otázka není "buď, anebo", ale spíš co vynechat a na co se soustředit. Často se mi stává, že výuku připravuji právě tímto způsobem: nejdřív sepíšu pracovní list a pak si uvědomím, že je moc dlouhý. Nejvíc času mi proto nezabere samotné psaní, ale spíš přemýšlení nad tím, co si mohu dovolit vypustit a co tam musí zůstat.

    Ale to je možná můj subjektivní pohled!

  3. avatar

    Myslím, že v zásadě se shodneme, tj. že není nutné žáky příliš zatěžovat podrobnou faktografií jen proto, abychom je příští hodinu "nachytali" na tom, že si nepamatují přesnou posloupnost velkomoravských knížat. Bez určitého penza faktografie se neobejdeme, ale je třeba redukovat (je ale dost závažnou otázkou, jak naznačujete, "co vynechat a na co se soustředit"). Zvláště při pomyšlení, že u Velké Moravy nemůžeme se žáky zůstat měsíc na úkor výuky moderních dějin, to určitě ne. Myslím, že práve s tou redukcí učiva mají dějepisáři jeden z největších problémů, protože mnozí z nich mají dojem, že nelze vynechat nic a že je třeba odučit vše, co je v příslušné učebnici, a navíc přesně v takovém znění, v jakém to tam je. A to je "kámen úrazu", přiznám se, když jsem učil na gymnáziu, taky jsem míval podobný problém, hlavně těsně po absolvování VŠ, kdy jsem byl "nabytý" znalostmi a měl jsem potřebu tyto své znalosti beze zbytku přenést na své žáky. Samozřejmě dnes vím, že toto není účelem správné a efektivní výuky. V centru má být vždy náležitě vzdělávaný žák a ne exhibující učitel:-).
    Takže dle mého názoru je třeba se u té Velké Moravy soustředit zejména na ty souvislosti s dneškem, tedy např. na odlišný kulturní a jazykový vývoj v západní a východní Evropě, a hlavně na to, jaké důsledky to mělo a má pro české země. Jinak řečeno, ty gombíky či jména knížat bych taky primárně nezmiňoval a když už ano, tak v případě časové rezervy, ale když ono se o té Velké Moravě tak pěkně vykládá:-) a žáky to i celkem baví... Tudíž tady taky dost záleží na odpovědnosti a určité "sebekázni" každého dějepisáře, aby se u těchto tzv. starších období příliš nezdržoval na úkor výuky zejména nejnovějších dějin.

  4. avatar

    Zuzana píše:
    Příručka Náměty pro tvořivou výuku od nakladatelství Scientia vyjmenovává očekávané výstupy RVP ZV:
    1 – žák zná pojem Velká Morava a jmenuje představitele knížectví (to tedy znamená znát jména všech knížat)
    2 – žák objasní vývoj říše a její postavení v evropských souvislostech
    3 – ví, kdo byli Konstantin a Metoděj, proč byli povoláni, objasní původ staroslověnštiny a hlaholice
    4 – uvede příklady románské kultury, zmíní se o vývoji řemesel a obchodu v době Velkomoravské říše

    Troufám si říci, že ve Francii by měl učitel za úkol probrat třetinu tohoto učiva....."
    Určitě s Vámi souhlasím, ale když se podíváme do jediného oficiálního dokumentu, kterým se učitelé musí řídit - RVP - ZV, tak se tam dočteme:
    "- popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států
    - objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech
    - vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, ....."
    Je to vymezení relativně obecné a nyní záleží na učiteli jakým způsobem to pojme. Musí vzít do úvahy celou koncepci dějepisu a počet hodin, který na výuku je přidělen a danou metodu, pomocí níž bude učivo a klíčové kompetence realizovat. Také trochu hraje roli osobní zaměření učitele. To, jak to vymezili v nakladatelství Scientia, je již licence daného autora. Takže posuzování jedné hodiny či dílčího tématu je velmi ošidné. Měli bychom vidět celkové rozvržení látky během celého roku. V českém dějepise platí zásada, že bychom polovinu času, potřebnou na výuku, měli věnovat novým a nejnovějším dějinám.

  5. avatar

    Napadá mne: co kdybychom tuto zajímavou diskusi o výuce dějepisu přenesli do části Diskuse, aby se k ní mohlli vyjádřit i ostatní?

  6. avatar

    Děkuji za upřesnění ohledně RVP, já jsem si mylně myslela, že Scientia převzala povinný program stanovený MŠMT. Máte pravdu, že povinné učivo je velmi volně formulováno.
    Ohledně zvládnutí výše popsaného učiva o Velké Moravě za 45 minut: chtěla jsem se v první části zabývat příchodem Slovanů, Sámovou říší a v druhé části se pak soustředit na Velkou Moravu. V praxi to dopadlo tak, že na Velkou Moravu mi zbylo pouze 10 minut - děti měly mnoho dotazů, což je velmi pozitivní, ale zároveň to potvrzuje, že si učitel musí velmi dobře rozmyslet, co může ve výkladu obětovat.
    K přenesení diskuze do odpovídající části nic nenamítám, jen přesně nevím jak - pane Zouhare, máte na mysli překopírovat tam text dosavadní diskuze?

  7. avatar

    O tom, jak ve zkratce vyjádřit naše dějiny přemýšlela také Lucie Seifertová a vytvořila z mého pohledu úžasnou knihu a následně i seriál, kde dějiny uvidíte ve vtipné zkratce. Odkaz najdete v naší Wiki: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Videa/Historie/D%c4%9bjiny_udatn%c3%a9ho_%c4%8desk%c3%a9ho_n%c3%a1roda .

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.