Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jak vypadá francouzská učebnice dějepisu 1

Dobrá učebnice je podle mě základ. U nás se mi zdá, že je často jen zestručněnou encyklopedií, kde se sem tam objeví nějaká ilustrace nebo dokument, který ovšem ve vlastní výuce nemá většinou místo. Francouzské učebnice jsou graficky velmi dobře propracované a jejich účel je přimět četnými otázkami žáka k tomu, aby samostatně přemýšlel. Pravidlem je také to, že každý dokument musí být žákem okomentován, jinak nemá v učebnici co dělat.

Minulý týden se mě děti ve výuce ptaly, co je lepší – komunismus nebo demokracie. Učitel může odpovědět dvěma způsoby: buď přímo řekne, že je lepší demokracie a nadiktuje žákům deset důvodů proč. Nebo připraví několik dokumentů a nechá žáky, aby si odpověď našli sami. Je důležité zařadit dokumenty objektivní i subjektivní, aby se žáci naučili kritickému myšlení (napadají mě třeba Československé filmové týdeníky, kde jednou kritizovali imperialistický západ, protože americká letadla vypouštěla z letadel na sovětské území mandelinky bramborové, aby zničily úrodu). Žák by pak měl být schopný uvést věci na pravou míru a naučit se tak nevěřit všemu, co se kde píše. Vůbec nevadí, pokud hned nenajde správnou odpověď, učitel je od toho, aby ho nasměroval a aby ho přivedl k poznání, že demokracie je skutečně lepší. Pokud ale učitel odpoví prvním způsobem, tak ho žáci ani nepotřebují, protože to stejné si mohou přečíst v učebnici. Ta má být učiteli pedagogickou pomůckou a ne textem, který se má žák naučit zpaměti. A na druhou stranu znalosti, na které člověk přijde sám, zůstanou v paměti déle než jen do příští písemky (mohu potvrdit z vlastní zkušenosti).

Ale vraťme se k tomu, jak vypadá francouzská učebnice dějepisu. Omlouvám se, pokud se občas objeví nepřesný termín, k dokonalé prezentaci bych potřebovala víc času na hledání přesných českých ekvivalentů.

Vezmu si jako příklad novou učebnici pro 6. třídu, kterou nakladatelství Le livre scolaire připravuje pro školní rok 2010-2011. Já se podílím se na korekturách a vybrala jsem část kapitoly „Náboženská krize v 16. a 17. století“.

ÚVODNÍ STRÁNKA KAPITOLY

Úvodní stránka kapitoly

První dvoustránka má za úkol být co nejpřitažlivější, aby žáka „naladila“. Na začátku je úvod, který obsahuje historickou problematiku. V této ukázce problematika zatím chybí (mezi autory učebnice se o ní živě diskutuje), ale mohla by být například: Jakým způsobem reaguje katolická církev na zpochybnění její duchovní úlohy ve společnosti? Tato otázka-problematika je pak spojujícím motivem celé kapitoly a učivo by mělo sloužit k tomu, aby žák mohl na konci odpovědět a argumentovat příklady, které v této kapitole studoval.

Dokument č. 1 je fotografie interiéru barokního kostela sv. Petra v Římě. Dokument není samoúčelný, slouží ke studiu barokní architektury. Žák s ním má pracovat a odpovědět na otázky:

1 – Popište prvky, které svědčí o tom, že se jedná o bohatě zdobený kostel. Jaký dojem mají tyto prvky vyvolat u věřícího člověka?

2 – Jakým způsobem chce podle vás katolická církev stavět na odiv svou moc?

Dokument č. 2 zatím chybí, bude tam mapa náboženského rozdělení Evropy z roku 1648. Tyto mapy jsou vždy „dynamické“, jsou tam vyznačena centra protestantského hnutí, oblasti, které se obrátily na protestantskou víru a ty, které se katolické církvi podařilo získat zpět, atd.

Dokument č. 3 je časová přímka, která shrnuje důležitá data, která se má žák naučit. Jsou na ní vyznačeny jak „dlouhé“ události (třicetiletá válka), tak „krátké“ události (Nantský edikt).

1. ČÁST VÝUKY: ZROD PROTESTANTISMU

1. část výuky

Při prvním pohledu na tuto dvojstránku si asi řeknete, že tam není moc učiva… a máte pravdu. Ve srovnání s učebnicemi, které vycházely ve Francii před několika roky, je tam čím dál méně textu, aby se děti „nepřetěžovaly“ (je otázkou, zda je to k dobru věci). Celé učivo o zrodu protestantismu se tak musí vejít do levého sloupce, zbytek jsou dokumenty. Titulky jednotlivých odstavců nejsou vybrány náhodně, ale navazují na sebe a odvíjejí se od problematiky „Co umožnilo vznik protestantismu?“ Této otázce odpovídají jednotlivé části:

1 – Krize katolické církve

2 – Začátky protestantské církve

3 – Šíření protestantismu v Evropě

Následují dokumenty:

1 – Podobizna Martina Luthera

2 – Srovnávací tabulka s rozdíly mezi katolickou a protestantskou církví (dogma, liturgie a interiér kultovního místa)

3 – Rytina Lucase Cranacha „Správná a špatná církev“, kde jsou vlevo vidět praktiky protestantů a vpravo praktiky katolíků (které protestanti kritizují). Rytina doplňuje informace z tabulky (dokument č. 2).

4 – Úryvek z Lutherových 95 tezí , kritika odpustků. Text zmiňuje římský chrám sv. Petra, jehož interiér byl na úvodní dvojstraně.

Následují otázky k uvedeným dokumentům:

1 – Jaké jsou hlavní rozdíly mezi katolickým a protestantským náboženstvím (dokumenty 2 a 3)?

2 – Popište dokument č. 3. Co Cranach vyčítá katolické církvi?

3 – K čemu používá papež peníze z odpustek? Proč Luther kritizuje tento systém? (dokument 3 – na rytině je vidět papež, který shromažďuje peníze a u něj je nápis „Penízek cinkne a duše letí do nebe“ – a dokument 4)

4 – Shrnující otázka  – ta zde zatím chybí, může to být například: Vysvětlete v několika větách, proč protestantismus hlásá návrat k původní církvi.

Následují další stránky s učivem, které nebudu rozebírat.

Každá kapitola dále obsahuje několik „Dossier“, česky bychom mohli říci „Téma“, tzn. prohloubení znalostí rozborem jednoho velmi konkrétního příkladu. Např. v kapitole o průmyslové revoluci v 19. století (učebnice pro 7. ročník) se toto Téma týká mezinárodní světové výstavy roku 1900, další Téma přibližuje počátky výroby automobilu Ford T (dokumenty: fotografie automobilu, montážní linky, zakladatele firmy, tabulka s počtem prodaných automobilů a texty o nových výrobních metodách, 1. reklamní leták z roku 1904).

V kapitole o náboženské krizi jsem vybrala téma „Násilí a náboženská střetnutí“. Je to téma typické pro Ecole des Annales, která zavedla ve Francii studium sociální historie a odklon od historie faktografické. Takto tedy vypadá dvojstrana:

Téma: násilí a náboženská střetnutí

Úvod vysvětluje, proč má význam studovat termín „násilí“: v období 1517-1648 je celá Evropa zmítána střetnutími mezi katolíky a protestanty. Tato střetnutí mají mnoho forem, některá z nich vyústí v masakry a války, které se dotknou celé Evropy.

Problematika: Jaké druhy střetnutí se odehrávají mezi katolíky a protestanty?

Dokumenty:

1 – Posměšná píseň protestantů kritizující katolíky

2 – Anonymní obraz „vyplenění Lyonu kalvinisty“ ilustruje ikonoklasmus

3 – „Proč se bít mírovými prostředky“ (text od Michela de L’Hospital, který byl zastáncem pacifismu)

4 – Obraz od F. Dubois, „Masakr Bartolomějské noci ve Francii“ (tento obraz je velmi bohatý a reprodukují ho úplně všechny francouzské učebnice, jsou na něm velmi dobře vidět různé „druhy násilí“)

5 – Text, protestant líčí masakr Bartolomějské noci, tento dokument tedy doplňuje obraz

Otázky:

1 – Jakým způsobem protestanti zesměšňují katolíky? Co kritizují u katolické církve? (dokument 1)

2 – Co znamená ikonoklasmus? Na které předměty se protestanti zaměřují? (žák si tak zopakuje, co se dozvěděl o rozdílech mezi katolickou a protestantskou církví a konkrétně to, že protestanti neuznávají svaté předměty –> proto je v tomto kostele ničí), dokument 2

3 – Jakého náboženského vyznání je autor tohoto textu? Jak navrhuje ukončit krvavá střetnutí? (dokument 3)

4 – Co se odehrálo během Bartolomějské noci? (dokumenty 4 a 5) Tyto dokumenty jsou zároveň odpovědí dokumentu č. 2: žák tak vidí, že násilí používají jak protestanti, tak katolíci

Shrnující otázka: Popište na základě všech dokumentů různé formy střetnutí. Co je pro katolíky a protestanty předmětem násilí? (od žáků se očekává odpověď, že násilí protestantů se týká spíše předmětů – jak je vidět na obraze plenění lyonských kostelů, zatímco násilí katolíků se týká těl protestantů – jak je vidět na obraze Bartolomějské noci, kde katolíci vraždí protestanty –> proto se také z mnohých protestantů stanou mučedníci)

Tak to byl příklad z francouzské učebnice dějepisu, příště popíšu učebnici zeměpisu. Budu se těšit na vaše komentáře!


    hodnotil 1 uživatel

6 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Díky! Myslím, že přesně tohle potřebujeme vidět a ukazovat si. Možná to už leckdo i u nás zná, ale o co jde, je, aby takový přístup k látce předmětu byl obecně známý. Teprve pak je možné kvalifikovaně diskutovat o tom, který typ výuky napříkald dějepisu je lepší. S jednostrannou znalostí a nezkušeně se dá tvrdit cokoliv, a to velmi vehementně...
    Abych tady nevkládal pár stránek svých výkladů, dal jsem je na Ireneus http://ireneus.blogy.rvp.cz/2010/01/27/otazky-k-francouzskemu-dejepisu/

    Nechci nikomu křivdit, vím, že většinu učitelů ve většině předmětů připravovala jejich fakulta ve smyslu ""mají znát představitele protestantismu, vědět kdy působili a co hlásali". Ono se to tak taky dřív chápalo, a my máme smůlu, ze se za čtyřicet let komunismu a dvacet let svobody to chápání nejdřív nesmělo a pak neumělo posunout o pár kroků dál, podobně jako se posunula civilizovaná Evropa. Až tam zjistí jak svůj pokrok zase o další krůček poopravit, my budeme teprve nakročovat. Dalo by se to dohnat - například zkoumáním informací o tom, jak se ve Francii učí dějepis a píšou učebnice! Ale to by bylo třeba, aby si o tom nečetla stovka lidí na blogy.rvp.cz, nýbrž aby existovalo profesní vzdělávání spojené s profesním rozvojem a s růstem platovým...

  2. avatar

    Podle zákona by měly francouzské školy obměňovat své učebnice každé čtyři roky. V zeměpisu je to opodstatněné, aby žáci mohli pracovat s ne příliš starými dokumenty. V dějepisu se otázkou, zda se dějiny mění tak často... V praxi učebnice zůstávají na školách déle než čtyři roky, ale i tak to představuje pro stát obrovský výdaj. Jedna učebnice dějepisu/zeměpisu (na ZŠ je jedna učebnice pro oba předměty, na SŠ je pak učebnice pro každý předmět zvlášť) totiž stojí průměrně 25 EUR.

  3. avatar

    No, čtu váš článek a přede mnou náhodou (zrovna jsem dodělal přípravy na zítřek) leží učebnice dějepisu, tedy naše učebnice dějepisu. Devátý ročník. Obrázky: Obyvatelé Moskvy budují obranné valy, Zničený německý tank u Kurska... Pidiobrázky, bez otázek, vedle hustohustě nacpaný text, větší písmo, menší písmo, kurzíva... Vlevo jakési poťouchlé ikony. Z textu najednou vyskočí duchaplná otázka: Z hodin občanské výchovy znáte pojem "koalice". Vysvětlete ho. –  A najednou je mi smutno. Autor i lektor učebnice jsou z jednoho pracoviště.

  4. avatar

    Je otázkou, jakou mají budoucnost klasické "papírové" učebnice. Učitelé myslím používají čím dál více videoprojektory a interaktivní tabuli, kde mohou promítnout dokumenty podle svého vlastního uvážení. Problém je v tom, že ty dokumenty pak žáci nemají doma. Na druhou stranu elektronické učebnice pro učitele i žáky jsou levnější než ty "papírové" a dají se průběžně aktualizovat. Samozřejmě ale chápu Váš smutek nad nevyužitelností učebnice, kterou popisujete. Budu se snažit nadále zpřístupňovat prameny z francouzských učebnic, aby bylo i u nás z čeho vybírat.

  5. avatar

    V našich učebnicích prostě text ubíjí dokument: obrázek složí jen k jakémusi oživení celé stráky. Přitom obr. Obvatelé Moskvy budují obranné valy by měl být dominantním, tj. východiskem k další práci. Proč budují obranné valy? Koho vidíme na obrázku? (Ženy.) Co udělali obránci Moskvy v roce 1812? atd. atd. Jenže na oné stránce (57) je o Moskvě jen jedna drobná zmínka! Celý odstavec je věnován Leningradu. Autor zjevně nedomýšlí význam připojených obrázků, nedomýšlí souvislost textu a obrázků. Tzv. lektor nedělá asi vůbec nic.
    Elekronické učebnice jsou levnější jen na první pohled: NEMÁME V KAŽDÉ TŘÍDĚ PROJEKTOR NEBO INTERAKTIVNÍ TABULI. Až to bude jednou pravda, budeme muset opravdu přemýšlet o podobě učebnic. Zatím se však bez papíru zcela jistě nějakou dobu ještě neobejdeme.

  6. avatar

    Zdeněk Sotolář - Jsme na stejném místě ve stejné učebnici. Nejsem dějepisec, ale vznik ČSR 1918 byl v této učebnici něco zoufalého.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.