Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Chtějí čeští pedagogové učit jinak? Jak se učí dějepis a zeměpis ve Francii

Před pár lety jsem vyprávěla jedné povolané osobě z Asociace učitelů dějepisu o francouzské metodě výuky dějepisu a zeměpisu. „Víte, to je sice moc hezké, ale u nás by nikdo nechtěl a ani neuměl učit podle té Vaší metody,“ bylo mi řečeno. Proto se ptám: chtějí dnešní pedagogové (a konkrétně učitelé dějepisu a zeměpisu) učit jinak nebo jim současný systém vyhovuje?

Často se říká, že v českých školách je „stále kladen přehnaný důraz na faktografický výčet dat, nikoliv na rozvíjení samostatného myšlení a činnosti žáků“ (viz Doporučení MŠMT pro výuku dějepisu http://www.msmt.cz/ministerstvo/doporuceni-pro-vyuku-dejepisu-pro-organizatory-dalsiho-vzdelavani-pedagogickych-pracovniku). Co tedy podívat se, jak se vyučuje v zahraničí, dobré vzít a špatné nechat?

Ve Francii je výuka dějepisu zase opačný extrém: tady student nemusí znát žádné datum, ale když vše šikovně naformuluje, většinou to projde. Tady je totiž samostatné myšlení a metoda mnohem důležitější než znalost faktografických dat, což má své výhody i nevýhody. Písemky tu nemají formu našeho „řekni, co víš o bitvě na Bílé hoře“, které vybízejí studenta k tomu, aby dokázal, že má fotografickou paměť a že si zapamatoval i ten nejmenší detail. Naopak! Když někdo vysype své myšlenky bez ladu a skladu na papír, nejenže nedostane plný počet bodů, ale je za to dokonce penalizován. Studenti jsou vedeni k tomu, aby vytvořili výstižný a logicky plynoucí text – mají například odpovědět na otázku „Proč bylo Rusko roku 1917 označováno za ‘kolos na hliněných nohách’?“ Musí tedy zapátrat v paměti a vytáhnout pouze ty informace, které jim umožní zodpovědět danou otázku.

Dalším běžným cvičením ve francouzských učebnicích dějepisu je komentář dokumentu – textu, karikatury, historické mapy, atd. V českých učebnicích slouží většinou dokumenty jako ilustrace, která pouze doplňuje text. Ve Francii platí pravidlo, že aby byl dokument užitečný, musí s ním student pracovat a rozebrat ho. Tak třeba komentář Cranachovy rytiny „Dobrá a špatná církev“ může poskytnout kompletní podklad pro vysvětlení myšlenek reformátorů pod vedením Martina Luthera. Francouz (a konkrétně profesor Joël Cornette) je schopen tuto rytinu komentovat přes dvě hodiny. To stejné se týká textů – mimochodem toto cvičení je součástí náročné zkoušky Agregace, kterou skládají budoucí učitelé a profesoři. Jedna část spočívá v tom, že dostanou historický text a mají 7 hodin na to, aby vyprodukovali řekněme 20 stránek, kde rozeberou tento text do nejmenších detailů. Ale opět musí být vše logicky naformulováno.

Ještě větší rozdíly jsou mezi českým a francouzským způsobem výuky zeměpisu. Nestačila jsem se divit, když jsem si v metodické příručce SPN pro učitele vlastivědy přečetla doporučenou odbornou literaturu k rozšíření znalostí:

HAUFLER, Ekonomická geografie Československa, 1984

MIŠTERA, Geografie Československé socialistické republiky, 1985

To znamená, že od roku 1985 žádná geografie Československa již nevyšla (chtít geografii ČR by byl asi moc velký luxus)?? Ve Francii je trh s publikacemi o geografii země naopak přesycený, takže se jejich autoři musejí ohánět, aby měli čtenáře. Zeměpis tu může hraničit i s geopolitikou a dalšími příbuznými vědami strategického charakteru, viz nedávná Geopolitika uspořádání (francouzského) území od Philippa Subry. Autor v úvodu připomíná krizi na francouzských předměstích z roku 2005, kdy mladí potomci přistěhovalců zapalovali auta a způsobili tak škodu za 200 milionů EUR. Cituji: „Byl to projev krize francouzského integračního a sociálního modelu? Zcela určitě. Ale také projev krize francouzského územního plánování, kterým chce stát již čtyřicet let zmírnit rozdíly mezi hlavním městem a zbytkem země, mezi dynamickými regiony a těmi, které jsou v krizi, mezi centrálním řízením země a správy na lokální úrovni.“ Autor zde kombinuje zeměpis s geopolitikou, aby vysvětlil současné problémy v zemi – zeměpis tedy slouží k lepšímu pochopení společnosti.

Pro naše autory učebnice vlastivědy „Poznáváme naši vlast“ (nakladatelství Nová škola) se naopak zeměpis omezuje na vědu o tom, co kde leží. V kapitole Povrch ČR a typy krajiny se dozvídáme: „Nejvyšším pohořím jsou Krkonoše. Nejvyšší hora je Sněžka. Na JV jsou Orlické hory s nejvyšší horou Velká Deštná. Západně jsou Jizerské hory…“. Možná namítnete, že se nedá srovnávat kniha pro odbornou veřejnost s učebnicí vlastivědy pro páťáky. Já si ale myslím, že i ten povrch ČR se dá učit jinak a zajímavěji. Ostatně Francouzi vydali celou knihu o tom, „Co je vlastně zeměpis?“(Jacques Scheibling), kde se snaží ukázat, že to není pouze věda o tom, kde co leží…

Ale o tom až někdy jindy, tedy pokud to bude někoho zajímat…


    nikdo zatím nehodnotil

11 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Velmi zajímavé srovnání, podle vlastních zkušeností oceňuji, jak dobře je zde charakter výuky dějepisu a zeměpisu v ČR popsaný. Škoda, že nepopisujete i rozdíly v tématickém zaměření výuky dějepisu na českých a francouzských školách - u nás se preferuje doba Karla IV, husitství, národní obrození....a po novodobých dějinách 2. poloviny 20. století se slehla zem, ale to je spíše téma do diskuse.

  2. avatar

    Musím se přidat k Davidovi. Způsob vyučování těchto předmětu jsem zažila jako žák, učili mě tomu tak na fakultě a stejně jsem i učila. Pro rozhodnutí učit jinak je potřeba se s jinými metodami a pojetím seznámit. Pak je zvážit, dát do souvislostí s našimi očekávanými výstupy švp, u starších žáků ještě promyslet s čím počítají přijímací zkoušky na další školy. Myslíte, že byste třeba mohla "francouzské" pojetí přiblížit konkrétněji v naší Wiki-sborovna-příprava na výuku? Mockrát děkuji, přivedla jste mě na nové uvažování o těchto předmětech. Budu se těšit na další příspěvky.

  3. avatar

    Mockrát vám děkuji za komentáře. Můj první příspěvek byl vlastně takovou sondou, abych zjistila, jestli má cenu pokračovat. K vašim dotazům:
    - o rozdílech v tematickém zaměření výuky: zde se podle mého názoru nemáme od Francouzů moc co naučit, protože oni probírají dějiny selektivním způsobem, vyberou v každém období určité téma, takže má pak student "díry" a neví skoro nic o období, která ve škole neprobíral, podrobněji v dalším příspěvku v budoucnu
    - určitě se o francouzském pojetí výuky rozepíšu více, musím nejdřív prozkoumat všechny možnosti tohoto portálu, přiznám se, že o Wiki-sborovně jsem nevěděla

  4. avatar

    Jen pro upřesnění bych chtěl dodat malou faktickou opravu - V blogu píšete jako ukázku dobré otázky „Proč byl SSSR roku 1917 označován za ‘kolos na hliněných nohách’?“, ovšem SSSR vznikl až v roce 1922, má zde tedy být carské Rusko. Tím nechci tvrdit, že s typem otázky nesouhlasím, právě naopak - slůvkem proč začíná nejlepší otázka podněcující samostatné uvažování.

  5. avatar

    Máte pravdu, děkuji za připomínku, už jsem vše opravila. Právě se podílím na opravách nové francouzské učebnice dějepisu a zeměpisu (tyto předměty se zde vyučují společně) a mohu říci, že tam je těch otázek Proč... několik na každé stránce. Jednou z debat mezi opravujícími je právě jak nejlépe naformulovat tyto otázky. V příštím článku pošlu malou ukázku.

  6. avatar

    Velice oceňuji tento příspěvek. Jestlipak se nám ozvou někteří z ASUDu, kteří hlásají (a málo obhajují) nutnost vyučovat fakta a chronologicky? Cením si zejména těch příkladů, které uvádíte, a taky si myslím, že do Wiki-sborovny se moc hodí něco takového vložit. Možná že si mnozí tradiční učitelé u nás nejenom nechtějí přidělávat práci (což se dá i chápat), ale že si třeba nevědí rady, jak by ta výuka vypadala?
    Ale bylo by taky hezké si zde přečíst o těch nevýhodách francouzského dějepisu. Nemyslím takové ty české řeči, jak náš žák v cizině všecko věděl a Frantík nic! Spíše čeho důelžitého se žákům může nedostat. Rozhodně bych neřekl, že se tak dětem nedostane vlasteneckého pohledu na dějiny - Francouzi bývají až šovinisticky pyšní, a mé děti v tamních školách svědčily, jak moc se věnují (v těch esejích) Francii, a jak málo světu. Ale řekl bych, že to závisí na ročníku, anebo na učiteli?

  7. avatar

    Milé kolegyně, milí kolegové, výše uvedené na mě působí jako balzám:-)... Nechci si tady nijak sáhodlouze "přihřívat polívčičku", ale ten ústup od tradičního cyklického uspořádání dějepisného vzdělávání a důraz na vzdělávání žáků v problematice moderních a zejména novodobých dějin je zcela v souladu se záměry MŠMT i VÚP, přičemž někteří dějepisáři (záměrně nechci uvádět ASUD jako celek) tyto snahy "torpédují" a stále tvrdošíjně zůstávají na pozicích razantních obhájců bezbřehé faktografie a "papouškovského" odříkávání dat, jmen či událostí žáky bez špetky porozumění nebo nějakého kontextu. O podrobné interpretaci ikonických textů (obrázek, karikatura, komiks apod.) ani nemluvě.
    Samozřejmě nechci všechny dějepisáře "házet do stejného pytle", určitě se mezi nimi najde mnoho těch "osvícenějších", kteří se snaží učit jinak a netradičně. Vedle toho chápu stále větší administrativní zatížení dnešních pedagogů a další jejich obtíže při výuce, ale na druhou stranu mě určitě těší, že i na Portálu zní slova těch dějepisářů kritizujících tradiční výuky dějepisu v českých školách.
    Aleš Franc, VÚP Praha

  8. avatar

    Děkuji za Vaši reakci, dám co nejdřív dohromady pracovní list podle francouzské metody, aby se mohla diskuze odvíjet na základě konkrétního příkladu. Počítám s tím, že se v dalších příspěvcích vyjádřím k Vašim dalším dotazům, ráda bych jim věnovala více prostoru.
    Máte naprostou pravdu, že francouzský dějepis je především o Francii, třeba na fakultě se studenti v moderních dějinách učí hlavně o francouzské revoluce a nemají tušení, co se v tu dobu dělo jinde. Účelem totiž je, aby se student naučil metodu a aby pak byl schopen jakékoli období zpracovat sám.

  9. avatar

    "Účelem totiž je, aby se student naučil metodu a aby pak byl schopen jakékoli období zpracovat sám."
    Jinými slovy, naučil se učit. A pro život/zaměstnání potřebné si uměl vyhledat a nastudovat. Je dobré mít autenticky zprostředkované informace odjinud. Třeba to pomůže přesvědčit dosud nepřesvědčené, že toto je odpověď na současné potřeby vzdělávání.

  10. avatar

    Článek, který rozvíjí myšlenky tohoto příspěvku: http://www.radio.cz/cz/clanek/124471

  11. avatar

    Díky za skvělý příspěvěk. Mám jen prosbu, diskuze na toto téma jsou velmi důležité nejen pro učitele, ale snad i pro autory - doufám a není dobré je tříštit na jednom webu na několika místech.
    např. http://ireneus.blogy.rvp.cz/2010/01/27/otazky-k-francouzskemu-dejepisu/ Dotaz na rvp.cz : Šlo by to nějak sjednotit? Dát téma k diskuzi? Mít vše k učebnicím D a Z na jednom místě. Pokud je to vůbec možné. Vím, že diskuzní příspěvky jsou vázány k jednotlivým článkům.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.