Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Hledáme školu poblíž Prahy pro dlouhodobou spolupráci

Používá se na českých školách výuka odborných předmětů (například dějepisu) v cizím jazyce (CLIL – Content and Language Integrated Learning)? Konkrétně mě zajímá angličtina. Na naší škole v Rueil-Malmaison (předměstí Paříže) bychom rádi navázali dlouhodobou spolupráci s českou školou, ideálně poblíž Prahy, aby se tam dalo snadno dojet. Rádi bychom společně pracovali na projektech – eTwinning, výměnné pobyty, později možná i Erasmus… Komunikačním jazykem by byla angličtina, projektů by se u nás účastnili studenti předposledního ročníku, takže věková kategorie 16-17 let, ideálně v předmětu dějepis či zeměpis. Úroveň angličtiny našich maturantů je B2-C1, bylo by dobré, aby úroveň českých studentů byla podobná. Pokud se někteří z nich učí zároveň i francouzštinu, tím lépe! Bližší popis naší výuky dějepisu v angličtině je ZDE. Budu vděčná za jakékoli tipy či kontakty!


Umění klást otázky při zkoušce

Mám za sebou čtyři dny celodenního zkoušení u francouzských maturit, kde jsem si uvědomila, že klást otázky při zkoušce je opravdové umění! Zároveň to mnoho vypovídá i o schopnostech samotného učitele – správně vedené dotazy by měly žáku pomoci najít odpověď a ne ho „potopit“. Vzhledem k tomu, že každý žák je jiný, má jiné znalosti a schopnosti, je potřeba dotazy doslova ušít na míru.

Celý příspěvek »


Řepka olejka – případová studie ke kapitole Zemědělství ČR

Přemýšlím nad přípravou hodiny „Zemědělství ČR“ – jedná se o výuku ve francouzštině pro studenty češtiny na pařížské univerzitě (na podobné téma více ZDE). V prvním ročníku mají kromě hodin jazyka také výuku historie a geografie země, jejíž nelehký jazyk studují. Kladu si tedy za cíl přiblížit jim tuto zemi pomocí geografie, nejít příliš do detailů, abych je neztratila a co nejvíc vše propojit se současným děním v zemi. Uvedu konkrétní příklad – řepka olejka, případová studie jako ve Francii (na podobné téma více ZDE).

Celý příspěvek »


Od Blitzu k teroristickým útokům v Paříži

Tentokrát se podělím o zkušenost s promítáním propagandistického filmu. Jedná se o film „London Can Take It“ (viz ZDE), který natočil v říjnu 1940 americký novinář Quentin Reynolds. Ukazuje život a atmosféru v Londýně během Blitzu na jeho počátku s účelem přimět USA k tomu, aby vyhlásily válku Německu. Na základě těchto informací jsem žákům položila pár otázek:

1 – Co si myslíte, že ve filmu uvidíte?

Odpovědi: trosky domů, německé bombardéry, zraněné lidi, spící Londýňany, lidi schovávající se v metru, katedrálu sv. Pavla, křičící lidi atd. Jiný student oponoval: „Je to film, který má ukázat obyvatele Londýna jako hrdiny, takže si myslím, že spíš ukáže, jak jsou odvážní.“ Vedle „křičící lidé“ jsem tedy napsala „odvážní lidé“ a přidala otazník – uvidíme, kdo měl pravdu.

2 – Co si myslíte, že ve filmu uslyšíte?

Odpovědi: Churchilla (mohl by tam být, ale není), sirény, zvuky motorů, vybuchující bomby, protiletecká obrana.

Celý příspěvek »


Are the French living their „finest hour“? Churchill vs. Hollande

Všichni ve Francii mají pocit „déjà vu“ – opakuje se 7. leden 2015. Jako matka slyším názory ostatních tipu „v jakém světě to žijeme?“ „jakou budoucnost budou mít naše děti?“ Musím přiznat, že tyto názory mě trochu vyvádějí z míry. Role rodičů je naopak děti uklidnit, vysvětlit jim, co se děje, ujistit je, že jsou v bezpečí, nepodlehnout panice. Nejsme zde jen za sebe – máme nelehký úkol připravit děti na život v dnešním světě.

Jako učitelka mám ale ještě docela jinou zodpovědnost. Učitelé totiž prožívají hodiny po pařížských atentátech trochu jinak než ostatní. Se zodpovědností, kterou nám asi ostatní nezávidí: jak mluvit o atentátech se žáky ve třídě, jak pomoci desítkách mladých lidí vyjádřit své emoce. Situace je ale jiná než v lednu – tehdy šlo o svobodu slova, dnes jde o svobodu dál žít tak, jak jsme zvyklí. V lednu jsem studenty nechala mluvit o karikaturách a malovat (viz zde). Dnes nevím, jak v pondělí začít… probírám se diskusními fóry učitelů a hledám inspiraci. Možností  je několik.

Celý příspěvek »


Role Británie ve 2. světové válce pro „pokročilé“ žáky

Jak učit o 2. světové válce žáky, kteří již o tomto tématu mnoho vědí? V mém případě se jedná o specifické publikum – jsou to žáci maturitního ročníku, kde letos učím dějepis a zeměpis v angličtině. Žáci mají paralelně výuku dějepisu ve francouzštině, já se zaměřuji pouze na vybrané kapitoly z jejich osnov a soustředím se především na britské a americké dějiny. O 2. světové válce tedy žáci již několikrát slyšeli, naposledy před pár týdny v klasické hodině dějepisu ve francouzštině. Mimo to se jedná o žáky s dobrou úrovní angličtiny, takže je pravděpodobné, že slyšeli o tématu Británie za války i v hodinách jazyka. K tomu je potřeba přidat vlastní četbu či filmy, které viděli. Zároveň jsou to žáci z různých tříd, takže někteří toho jistě ví víc, jiní méně… Zároveň mi ale přijde důležité připomenout v úvodu alespoň hlavní válečné etapy, i když jsou to události, které si pamatují.

Celý příspěvek »


Studená válka a kam jezdili Češi na dovolenou

Pomocí mapy žákům vysvětluji rozdělení světa na dva mocenské bloky a vznik železné opony.

Když se tak dívám na mapu, napadne mě následující otázka: „Ke kterému moři mohli jezdit Češi na dovolenou za komunismu?“ Ptám se francouzských žáků, kteří strávili v březnu týden na výměně v Brně a loni v listopadu ubytovali na týden české studenty, takže už o ČR něco vědí. První odpověď: „Polsko!“ Další odhadují Rumunsko a Bulharsko. Pochopili, že se dalo jezdit jen do zemí, které jsou na mapě červené. Jeden žák se ptá, „proč je Jugoslávie světle červená“. Stručně vysvětlím Titovo obvinění z „antisovětismu“ a dotaz vrátím: „Myslíte si, že bylo jednoduché jezdit za komunismu na dovolenou do Jugoslávie?“ Jinak řečeno jak učit dějepis na základě rozboru prázdninových destinací!


Proč nás baví učit?

Přemýšlím nad tím, co mě baví na učitelské práci. Kamarádka mi totiž dohodila kontakt na novináře, který natáčí pořad „Parlons passion“ (Mluvíme o své vášni) – minutový spot, kde učitelé vysvětlují svoji vášeň pro toto zaměstnání. V některých spotech jsou hezká klišé: vysokoškolský učitel ekonomie vysvětluje, že učení je jako kdyby na začátku hodiny měli všichni v ruce svíčku a učitel postupně zapaluje svíčky svých studentů.

Celý příspěvek »


Zeměpis pomocí novinových titulků

Přemýšlela jsem nad tím, jak žákům názorně ukázat, že zeměpis je má vést k pochopení současného světa. Proč nevyužít novinové titulky, aby žáci viděli, že se o probíraném tématu pravidelně píše, navíc na stránkách různých periodik? Ze své občasné novinářské činnosti vím, že najít vhodný titulek dá velkou práci, protože na jeho základě se čtenář rozhodne, zda si článek přečte či ne. Když jsem kdysi přispívala články o Francii do Práva, tak právě titulky redaktor téměř vždy změnil, aby byly dostatečně poutavé. Výhodou titulku je především to, že v několika slovech shrne hlavní myšlenku celého článku, často neotřelým způsobem, takže se dobře pamatuje. Hodina zeměpisu by se například dala uzavřít těmito titulky (s použitím mediální výchovy):

Celý příspěvek »


Časová přímka ke 2. světové válce

Asi vás nepřekvapí, že 2. světová válka se neprobírá chronologicky, ale tematicky. Přesto se dá využít časová přímka, a to následujícím způsobem. Na začátku kapitoly rozdám žákům bílou přímku s chronologicky seřazenými událostmi. Vybrala jsem 34 nejdůležitějších událostí, což ovšem neznamená, že se žáci mají vše naučit zpaměti. K datům jsem přidala tabulku čtyř témat:

Celý příspěvek »